Česká rajčata ničí nový škůdce

Nebezpečný škůdce rajčat doputoval až do ČR. Pro pěstitele představuje makadlovka Tuta absoluta sníženou úrodu a pro zákazníky nevábná rajčata. V obchodech by se správně objevit neměla.

Na území České republiky byl potvrzen první výskyt nebezpečného škůdce rajčat makadlovky Tuta absoluta. Housenky tohoto motýla, který nemá český název, dokážou vážně poškodit rostliny a plody rajčat a tím výrazně snížit výnos a kvalitu plodů.

„Naši inspektoři potvrdili první výskyt tohoto nebezpečného škůdce v České republice, konkrétně v okrese Prostějov na Olomoucku. Pěstitelné rajčat by proto měli být bdělí, zvláště pak ti, kteří pěstují rajčata ve sklenících,“ upozornil před pár dny ředitel Státní rostlinolékařské správy (SRS) Zdeněk Mach a varoval před dalším nebezpečím: „I když se jedná o teplomilný druh můry, který v našich podmínkách není schopen venku přezimovat, může dojít k jeho usídlení ve sklenících a fóliovnících.

Makadlovka Tuta absoluta je ve své domovině v Jižní Americe řazena k nejvýznamnějším škůdcům porostů rajčat. Škody na rostlinách způsobují jen housenky, které poškozují především zelené části rostlin, mohou ale poškodit i květy a plody. „Typickým symptomem napadení housenkami Tuta absoluta jsou plošné nepravidelné tzv. miny na listech a chodbičky ve stoncích a plodech,“ popisuje mluvčí SRS Zbyněk Škodáček.

Makadlovka Tuta absoluta

  • škůdce původem z Jižní Ameriky
  • dospělec je drobný motýl s rozpětím křídel 10 mm s charakteristickými dlouhými a nahoru protaženými makadly, dobře viditelnými pouhým okem
  • starší housenky mají zelenavou až světle růžovou barvu a dorůstají do velikosti 8 mm
  • hostitelskou rostlinou jsou kromě rajčete např. také brambory

Napadená rajčata patří do stoupy

Makadlovka představuje riziko spíše pro pěstitele než spotřebitele. SRS při zjištění výskytu Tuta absoluta nařizuje opatření, kterými je v první řadě likvidace veškerých rostlin, jež jeví známky napadení. Máte-li tedy obavy, že napadená rajčata koupíte v obchodě nebo na trhu, stát by se to nemělo. Výskyt tohoto původně jihoamerického druhu makadlovky byl zjištěn v roce 2008 ve Španělsku, v následujících letech bylo zaznamenáno šíření tohoto škůdce rajčat v dalších evropských zemích. Rostlináři proto od roku 2010 provádí tzv. detekční průzkumy výskytu tohoto škůdce na území České republiky a hlídají, zda k nám tato makadlovka nebyla zavlečena.

Průzkum výskytu makadlovky Tuta absoluta se provádí pomocí feromonových lapáků, umístěných ve skladech a v balírnách rajčat, kam se dovážejí rajčata ze zemí se známým výskytem škůdce, a ve sklenících a fóliovnících s produkcí rajčat. Případný výskyt je tedy pod dost přísnou kontrolou, a pokud jsou plody přeci jen napadeny, musí být zlikvidovány.

Jak lze napadení poznat? Symptomy napadení vycházejí z biologie tohoto škůdce, vysvětluje mluvčí SRS: „Po vylíhnutí pronikají mladé larvičky do plodů, listů nebo stonků rajčat a v listech způsobují tzv. miny a v plodech a stoncích chodbičky. Plody mohou být napadány už v době, kdy se začínají utvářet, přičemž chodbičky, které housenky způsobují, mohou být následně osidlovány tzv. sekundárními patogeny, což může vést až k hnilobě plodů. Na listech se larvy živí jen parenchymem, přičemž obě pokožky (spodní a horní) zůstávají zachovány. Miny jsou nepravidelného tvaru a listové pletivo v jejich okolí nekrotizuje (odumírá).“

Feromonové lapáky následně monitorují místo výskytu škůdce i po likvidaci rostlin, aby se zabránilo případnému zavlečení jak na další území ČR, tak do jiných zemí.

Rajčata nejsou přímo nebezpečná, ale minimálně „nelákavá“

Laik nicméně nemusí napadení škůdcem poznat, podle mluvčího SRS by ale takové plody ke konzumaci stejně nikoho nezlákaly. Výrazné zdravotní riziko sice nehrozí, ale jde minimálně o zhoršenou kvalitu. „Tuta absoluta snižuje jak výnos, tak i kvalitu plodů. Je to způsobeno jednak žírem larev, tak i tzv. sekundárními patogeny. Ty vnikají do rostliny prostřednictvím ran, které způsobily larvy například při proniknutí do plodů po svém vylíhnutí. Nelze se domnívat, že by plody byly vyloženě zdravotně závadné, nicméně jejich konzumaci nelze rozhodně doporučit. Navíc v těsné blízkosti poškození jsou viditelné kupičky tmavého zrnitého trusu, proto je i z tohoto důvodu konzumace napadených plodů značně nelákavá,“ říká Zbyněk Škodáček.

Preventivním opatřením proti zavlečení tohoto škůdce je nemanipulovat v blízkosti porostů rajčat s plody dováženými z rizikových oblastí a likvidovat použité přepravní obaly od rajčat, případně je po dodání důkladně vyčistit. K signalizaci výskytu a detekci Tuta absoluta slouží již zmíněné feromonové lapáky. Rostlináři dále doporučují instalaci sítěk proti hmyzu ve větracích otvorech v uzavřených prostorách a odstraňování všech zbytků rostlin z čeledi lilkovitých bezprostředně po sklizni.

V boji proti makadlovce Tuta absoluta se používají i preparáty na biologické bázi a chemická ochrana. To však znamená pro pěstitele jistá omezení a zodpovědnost vůči spotřebiteli. I povolené přípravky ochrany totiž představují riziko, pokud jsou porušována schválená pravidla.

Přečtěte si: Čerstvé ovoce může být nově konzervováno voskem

Po ošetření jsou plody v ochranné lhůtě a nesmí se sklízet

Běžným omytím se chemie použité pro ochranu ovoce či zeleniny nezbavíme. Při ošetřování plodin přípravky na ochranu rostlin je proto nezbytné dodržovat tzv. ochrannou lhůtu, která je stanovena ve dnech. Ochranná lhůta představuje nejkratší přípustný interval mezi posledním ošetřením a sklizní. „V praxi to znamená to, že pokud ošetříme rajčata nějakým povoleným přípravkem na ochranu rostlin proti žravému hmyzu (Tuta absoluta je řazena mezi tyto hmyzí škůdce) a ochranná lhůta bude stanovena např. tři dny, pěstitel může po tomto ošetření sklízet a následně prodávat rajčata nejdříve po třech dnech od tohoto ošetření,“ vysvětluje Zbyněk Škodáček.

Podle mluvčího i ty přípravky na ochranu rostlin, které jsou povoleny, jsou z pohledu své biologické aktivity pro zdraví lidí a složky životního prostředí rizikovými látkami, které vyžadují používání řady ochranných pomůcek a aplikaci přísně v souladu s návodem k použití. Každý přípravek na ochranu rostlin musí být povolen SRS a jeho aplikace je vždy striktně vázána na to, pro jakou plodinu byl schválen. „Uživatel musí dodržovat povolené dávkování a další omezení (např. vyloučení aplikace přípravku z ochranných pásem vodních zdrojů),“ upřesňuje mluvčí. V ČR se nicméně bude jednat o chemickou ochranu, podle sdělení SRS není v současné době povolen žádný biopreparát na ochranu rostlin, který by mohl být využit v biologické ochraně rajčat proti žravému hmyzu.

Pro zákazníky tedy platí obvyklá doporučení – nakupovat u ověřených spolehlivých dodavatelů a zboží pečlivě kontrolovat. „To nejmenší, čím se může zákazník chránit, je, aby vždy vizuálně prohlédnul kupované plody, zda nejsou plesnivé, nahnilé nebo poškozené od škůdců,“ uzavírá Zbyněk Škodáček.

Přečtěte si: EU chce regulovat osiva, přírodu i zahrádkáře