Červená kniha – dar nedar

Autor: www.cervenakniha.cz

Jedním z letošních hitů Vánoc je možná překvapivě kniha. Kniha o nemocné duši. Kniha bratru za čtyři tisíce. Co je na deníku C. G. Junga tak přitažlivého? Nebo si ho přejí jen snobové?

Ve výlohách knih­kupectví svým monumentálním formátem 29×39 cm a rudou obálkou láká už dva měsíce oči čtenářů – dokud jejich zrak nepadne na cenovku s číslicí 3850. Ano, přesně tolik Červená kniha, terapeutický deník význačného švýcarského psychologa Carla Gustava Junga (1875–1961) a pro jeho následovníky a studenty prý něco jako Písmo svaté, skutečně stojí. A zdá se, že i přesto po ní spousta lidí touží. Proč?

Tímto listem začíná Liber Novus, Červená kniha
Autor: repro Červená kniha

Tímto listem začíná Liber Novus, Červená kniha

„Moc bych si ji přála pod stromeček,“ svěřuje se mi zpěvačka Monika Načeva, která staví psychologa Carla Gustava Junga spolu s indickým myslitelem Krišnamurtím na piedestal svých duchovních vůdců. Chce prý proniknout hlouběji do Jungových temných myšlenek. Zakladatel analytické psychologie totiž v Liber Novus, tedy latinsky Nové knize, později pro svůj obal zvané Červenou knihou, bojoval s vlastním nemocným nitrem, které dočasně obsadily pekelné síly.

I nezávislá zpěvačka, zdánlivě zcela oproštěná od nákupních horeček adventních dní, by tedy za čtyři a půl kila svázaného papíru dala 3850 korun? Kolik se těch knih asi muselo prodat? „Omlouvám se, ale informace o nákladech a prodejích jsou interní a tajné,“ píše mi z nakladatelství Portál, které knihu pustilo 13. října 2010 na český trh, Romana Bařtipánová z oddělení marketingu. „Bohužel, jak praví Cimrmani, my nesmíme ani naznačovat.“

Co však naznačit lze, je obsah a smysl té knihy.

Přečtěte si: Motýl v nás aneb Moc podvědomí, nebo síla rozumu?

Hlubinná psychologie – cesta do vědomí a podvědomí… 

Ztraceni v cizím světě

Když jsem pro týdeník Reflex (č. 46/2010) připravovala rozsáhlý článek o Červené knize, ohromně jsem se na čtení těšila. Artefakt sám působí naprosto fenomenálně – obrovskou, tlustou knihu otevírá 205 stran, na nichž jsou přefocené pergameny a papíry originálního Jungova rukopisu.

Obrazy, iluminované iniciály a ozdobné lemy okrajů jsou většinou předkresleny tužkou a pak vybarveny temperou.
Autor: repro Červená kniha

Obrazy, iluminované iniciály a ozdobné lemy okrajů jsou většinou předkresleny tužkou a pak vybarveny temperou.

Díky kaligrafickému švabachu a velkoplošným malbám s iluminovanými prvními literami každé kapitoly svazek působí jako gotický církevní manuskript. Takový účinek možná C. G. Jung, tehdy prezident Mezinárodní psychoanalytické společnosti, univerzitní přednášející a vytížený, žádaný psychoterapeut, zamýšlel, když si roku 1913 začal v obavě ze schizofrenie a počínajícího šílenství zaznamenávat své bdělé snění, které pak v červenci roku 1914 začal pečlivě vymalovávat na papír.

Četla jsem Červenou knihu, respektive její překlad do češtiny, který po zmíněných 205 stránkách následuje, více než týden a byla jsem ohromena – jako bych vstoupila do úplně neznámého světa. Rozuměla jsem jednotlivým slovům, dokázala si představit vize démonů, s nimiž Jung na poušti i na vodě bojoval, ale smysl Jungových složitých konverzací s nevědomím mi unikal.

Na jedné straně knihy popsaný živý sen, na druhé jeho explikace (výkladem snů se ostatně Jung dlouhodobě zabýval), pak nová vidina a nové vysvětlení – ale k čemu to všechno? I Monika Načeva se mi přiznala, že se v jednom z největších myslitelů 20. století zpočátku sama nevyznala: „Jungovi jsem prvních pár let vůbec nerozuměla, ale měla jsem obrovskou touhu ho pochopit, a když ten moment přišel a já se dostala přímo do těch slov, jak se říká mezi řádky, byla to pro mě velká úleva a zároveň obrovský proud inspirace.“ 

Čtěte téma: Vím, na co myslíš

Je to jen pocit, nebo telepatie? Jaké myšlenky k nám pronikají?

Bloudící autor, bloudící čtenáři

Prokletý drak sežral slunce, je mu rozříznuto břicho, a teď musí vydat sluneční zlato i se svou krví. Je to návrat starého, návrat Atmavicta. Pán, který zničil bující zelenou slupku, je onen mladík, který mi pomohl zabít Siegfrieda (což se stalo i v LP, 7. kapitole Zavraždění hrdiny.
Autor: repro Červená kniha

Prokletý drak sežral slunce, je mu rozříznuto břicho, a teď musí vydat sluneční zlato i se svou krví…

Liber Novus má tři části. Kniha první, Liber Primus, má podtitul Cesta toho, co přichází, a je uvozena citacemi ze starozákonní Knihy Izaiáš a z Evangelia podle Jana. Druhá kniha, Liber Secundus, není, věrna svému podtitulu, ničím než Obrazy bloudícího. Třetí částí nedokončeného díla pak je Přezkoušení, oddíl obsahující představy z období dubna 1913 do června 1916 a výkladové komentáře. Ve finále knihy, v kratičkém doslovu z roku 1959, Jung už jen vysvětluje, proč ve svém díle nemohl pokračovat a po šestnácti letech se zaznamenáváním temných zákoutí vlastního ducha nadobro přestal: „Seznámení s alchymií v roce 1930 mě od ní odvedlo. Začátek konce se dostavil v roce 1928, kdy mně Wilhelm poslal text Zlatého květu, toho alchymistického traktátu. Tehdy si našel obsah Červené knihy cestu do skutečnosti. Nemohl jsem na ní už pracovat…“

Normální rukopis těch několika vět doslovu na straně 190 po tolika listech švabachu a temperových obrazů se ztělesněnými ar­chetypy, podvodními příšerami, pekelnými démony, božstvy, okřídleným starcem Fílémonem a jeho dcerou Salomé působí jako vystřízlivění. To se ke mně jakožto ke čtenářce nedostavilo – viděla jsem, přečetla jsem, ale nezvítězila jsem nad textem. Byla jsem na to však připravena. Nelze čekat, že by údajný klíč k Jungovu celoživotnímu dílu dokázal použít hned tak někdo. Červená kniha rozhodně vyžaduje delší studium, navíc studium v kontextu ostatního díla.

Výhodná koupě?

Chcete Jungovy myšlenky pochopit? Vstupní branou budiž kniha Vzpomínky, sny, myšlenky C. G. Junga (č. Atlantis, 1998), napsaná samotným psychologem spolu s jeho studentkou Anielou Jaffé
Autor: repro Červená kniha

Chcete Jungovy myšlenky pochopit? Vstupní branou budiž kniha Vzpomínky, sny, myšlenky C. G. Junga (č. Atlantis, 1998), napsaná samotným psychologem spolu s jeho studentkou Anielou Jaffé

Ve Spojených státech vyšla Červená kniha jako v první zemi světa 19. října 2009. Cena 195 dolarů by v zemi laciných paperbacků rozhodně neměla potenciální čtenáře zvednout ze židle a přimět k okamžitému nákupu, stejně jako náročné téma, nota bene v době ekonomické krize. Jenže to by nesměla být kniha tak žádoucí.

Víte, jak ten opulentní svazek oslní všechny návštěvy vašeho obýváku? Jak rozzáří knihovnu? Za dva měsíce se drahá kniha pro úzkou skupinu zájemců dostala na 18. místo žebříčku bestsellerů z oblasti non-fiction deníku New York Times a prodalo se jí přes 13 000 výtisků. Tedy skoro trojnásobek toho, co skeptické vydavatelství Norton původně vytisklo jako 1. vydání. Bylo to proto, že v online knihkupectvích Amazon a Barnes & Noble šla kniha sehnat dokonce za poloviční cenu, tedy 95 USD? Nebo kořeny Jungovy teorie kolektivního nevědomí, archetypů i individuace skutečně i ve Spojených státech televizních zaujaly tolik lidí?

V Česku ji údajně kupují k Vánocům bohatí čtenáři středního věku, jejichž blízcí ji postaví vedle drahých encyklopedií umění; z brigádnických výplat na ni šetří studenti psychologie, kteří o textu budou psát disertaci; koupili si ji příznivci hnutí New Age, hledači nových spirituálních vjemů, milovníci Švankmajerových filmů…

Řekněme si to na rovinu – ta kniha je pro kohokoli, jen ne pro normálního člověka. Pokud vaši známí z kategorie prostředních vybočují, uvažujte o Červené knize, než úplně zmizí z pultů. Nebude to dlouho trvat a vám zbudou jen oči pro pláč a tenhle web: www.cervenakni­ha.cz.

Přejete si Červenou knihu? Co vás na ní zaujalo? Je to pro vás zajímavé čtení, výtvarné dílo, nebo prostě hodnotná věc?

Čtěte dále: New Age – hnutí za zenitem?

Co je skutečným cílem hnutí Nového věku a jaké jsou perspektivy jeho vývoje? 

14 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 23. 1. 2011 10:24
Zasílat nově přidané názory e-mailem