Černá díra v úsměvu nesouvisí se sociálním postavením

Autor: archív Jana Stuchlíka

ROZHOVOR – „Odstrašující příklad stavu zubů? Země, kde se všechny potíže s chrupem řeší kleštěmi,“ říká JAN STUCHLÍK. Ale i u nás to někdy stojí za to. A penězi to prý není.

Máte všechny zuby? Celkem často se setkávám s lidmi s neúplným chrupem a nejde o „sociální případy“. Ale nový zub není žádná láce ani pro slušně vydělávajícího člověka. „Stav chrupu nemá souvislost se sociálním postavením,“ tvrdí však lékař Jan Stuchlík, zakladatel stejnojmenné dentální kliniky. „Vše je otázkou priorit. Spíš než se socioekonomickou stránkou existuje souvislost se vzděláním, ale také to není pravidlem.“  Chybějící zub je přitom mnohem víc než pouhou vadou na kráse.


Autor: archív Jana Stuchlíka

Češi a péče o zuby? „Jsou mezi námi čističi, kteří nemají na zubech ani smítko, ale i tací, kteří kartáček nedrželi několik let v ruce. Většina z nás je v péči o chrup průměrná,“ říká Jan Stuchlík

Lidé chodí bez zubů. Jaké jsou podle vaší zkušenosti důvody? Lenost, strach ze zubaře, nedostatek financí…?

Jde o priority. Někdo si koupí dovolenou v Karibiku, ale korunka mu připadá drahá. A co si budeme povídat, jsme lidi, máme sklony k lajdání a odkládání nepříjemných věcí, za niž návštěvu zubaře spousta lidí považuje. Lidi se pak stydí a bojí zubaře, až je na prohlídku přivede nějaký hodně bolestivý problém.

Znamená neúplný chrup jen „vadu na kráse“?

Neúplný chrup není pouhou estetickou vadou, ale může způsobit řadu potíží. Dochází ke špatnému rozkousání potravy, mohou nastat potíže při vyslovování některých hlásek, okolní zuby mění nepříznivě polohu a v neposlední řadě dochází k dlouhodobému poškozování čelistního kloubu (k tématu: Na bolest čelistního kloubu s 3D tiskárnou). Je rovněž prokázaná souvislost mezi stavem chrupu těhotných žen a zdravím narozeného miminka. Například u pacientů před srdečními operacemi nebo transplantacemi mohou infekční ložiska v ústech jako zubní kazy, váčky nebo parodontitida představovat i ohrožení života. Je již rutinním postupem provést před velkou operací celkové ošetření chrupu.

Na kolik vyjde nový zub?

Záleží na tom, jak k „novému zubu“ dospějeme – zda dostavíme odpadlý kousek zubu přímo v ústech, jestli bude protetická náhrada (třeba korunka) zhotovena v laboratoři apod. Pokud je myšlena náhrada celého jednoho zubu implantátem, tak se cena pohybuje v závislosti na implantačním systému a materiálu korunky okolo 20 – 25 000 Kč. V případě složitějších výkonů, kdy je třeba doplnit kost, pak více.

Váží si lidé víc svého chrupu, když jeho zdraví a vzhled platí?

Ano. Pokud jsou klienti ochotni si připlatit za kvalitní ošetření, váží si pak svého chrupu více. Na lékaře to klade vyšší nároky, pacient se víc ptá a tak to má být.

Jak se Češi starají o své zuby?

Je to individuální. Jsou mezi námi čističi, kteří nemají na zubech ani smítko, ale i tací, kteří kartáček nedrželi několik let v ruce. Většina z nás je v péči o chrup průměrná.

Máte srovnání se zahraničím, kdo by nám mohl být vzorem nebo naopak odstrašujícím příkladem?

Vzorem nám může být Švýcarsko, kde i přes silně sociální ladění společnosti už dávno v referendu odhlasovali, že zubní péče má být vyňata z veřejného zdravotního pojištění a vše se bude platit přímo. Neviděli důvod, proč by ti, kteří si pravidelně a poctivě čistí zuby a náležitě o ně pečují, měli platit na ty, kteří se o svůj chrup nestarají vůbec. Samozřejmě to platí pro lidi, kteří nemají nějakou genetickou poruchu postihující i chrup, ale takových lidí je zlomek. Není náhodou, že třeba firmy jako Curaprox jsou švýcarské. Stav chrupu Švýcarů je opravdu výrazně lepší než u nás.

Odstrašujícím příkladem jsou pak třeba arabské země. Je to dáno i skladbou jídelníčku, hlavně tedy přebytkem cukru ve stravě. Obecně země rozvojového světa, kde se všechny potíže s chrupem řeší kleštěmi. Vlastně se dá říct, že odstrašující je to skoro všude… I u nás to často stojí za to.

Lze říci, kdo je u nás v péči o chrup nejvzornější a kdo naopak největší lajdák?

Míra péče o chrup je individuální. Pokud rodiče dítěti vštípí provádění pečlivé ústní hygieny už v raném dětství, nese si pak člověk tento návyk po celý život. Péče o zuby se obecně snižuje v pubertě, kdy kupodivu i slečny mají trochu jiné zájmy než mezizubní kartáčky, ale po tomto období se starost o stav dutiny ústní zase trochu zlepší. Víc se o svůj chrup obecně starají lidé s vyšším vzděláním. Majetkové poměry nebo pohlaví nehrají žádnou roli. Ale objektivně žádný ukazatel, který by určoval, jak se daný člověk o svůj chrup bude starat, není.

Čtěte téma: Dětské zuby: je-li v ústech zub, je třeba ho čistit

Jsou situace, kdy zubař odmítne pacienta ošetřit?

Takových situací je málo. Je to třeba v případě, kdy je třeba specializovaná léčba na pracovišti vyššího typu (tzn. stomatologické kliniky fakultních nemocnic), například u HIV pozitivních pacientů či klientů, kteří v nedávné době prodělali ozařování v obličeji. Tam jde ale spíše než o odmítnutí o potřebu specializované péče.

Pokud jde o zdravého pacienta, může se to stát v situaci, kdy je vzájemná velká nedůvěra mezi pacientem a lékařem nebo pokud klient bez opodstatnění vyžaduje ošetření, kterým bychom jej poškodili.

Dále také v případě, kdy se dostaví do nesmluvního zařízení a dožaduje se ošetření, které není akutní. V praxi se také může stát, že přijde klient s mnoho let probíhající nebolestivou paradontitidou a dožaduje se ošetření v zařízení, které nemá s jeho domovskou pojišťovnou smlouvu.

Přečtěte si: Skřípání zubů vyjde draho, někdy končí až u psychiatra

Naštve vás někdy pacient? Moje zubařka často hubuje na lidi, kteří se o zuby nestarají, na preventivní prohlídky nechodí a pak chtějí okamžitě zbavit bolesti.

Naštve, pokud nepřijde a neomluví se, nebo se omluví 10 minut předem. Nemůžeme tak vyhovět jiným klientům, kteří by na ošetření dorazit mohli. Potom taky v situacích, kdy klient nedodržuje léčebný režim. To už je pak ale jeho problém. Občas se stane, že jsou lidé nepříjemní. Když se k tomu ještě přidá určitá nechuť klienta pochopit danou situaci, je těžké zůstat v klidu. To je ale součást naší práce, je nutné se soustředit na zákrok a být profesionálem s pevnou rukou.

MUDr. Jan Stuchlík je absolventem 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy oboru stomatologie. Je držitelem několika zahraničních kvalifikací, mimo jiné i DGI – Deutsche Gesellschaft für Implantologie. Jeho specializací je právě implantologie, tkáňová regenerace a estetické zubní lékařství.

Je členem odborných společností, dlouhodobě se věnuje také publikační činnosti a překladům odborných článků z anglického a německého jazyka pro mezinárodní časopis Quintessenz. Jako lékař působil na soukromé klinice a institutu estetické medicíny Asklepion, v roce 2012 založil v centru Prahy Dentální kliniku Jan Stuchlík (http://www.drstuchlik.cz/). Kromě komplexního řešení stomatologických obtíží, prevence a dentální hygieny se klinika specializuje na dentální implantologii a tkáňovou regeneraci.

24 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 26. 3. 2015 13:47