Názory k článku
Potraviny za stejné ceny jako u sousedů? Není to možné

V Nemecku i Rakousku (kde jsou potraviny take levnejsi) maji ovsem zhruba 3x a 4x vyssi platy. A to dokonce i ti, kteri se na vyrobe, distribuci a prodeji potravin podili. Rakousko ma dokonce mene obyvatel nez CR. Pres vsechny tyto rozdily jsou tam potraviny bud stejne drahe nebo levnejsi. A ke vsemu mnohdy jeste kvalitnejsi. Nezda se vam ze v te rovnici neco porad nevychazi ?

Neslo by mit zadnou namitku proti tomu, kdyby zdejsi (mene kvalitni) potraviny byly opravdu levnejsi, treba o tretinu i vice oproti "zapadu". Vzdyt 4x nizsi kupni sila se zkratka nekde projevit musi. Jenze tak to tu proste neni. A nejedna se jen o potraviny, predrazene je tu obleceni, sportovni potreby ...

Opet odkazi na porad Ekonomika, cas zaznamu 0:20 az 7:55. Kde je to pomerne jasne vysvetleno panem Velebou:
http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10095417821-ekonomika-ct24-a-studio-burza/212411058020323-ekonomika-ct24/
Problem neni ani v dotacich, ani v zemedelcich, ale predevsim v retezcich ktere si z CR udelali kolonii. To opravdu nejsme sami schopni postavit nekde budovy, do nich navezt regaly a prodavat tam zbozi ? Nevidel jsem snad zemi, kde by nemeli ani jeden velky domaci retezec. Pak se nesmime divit, ze si tu z nas vsichni delaji legraci.

Zdravím a jen doplňuji: V ČR máme ještě domácí řetězce, sdružení ve společenství COOP, ty ale působí jen v menších městech - a obvykle prodávají větší podíl tuzemských potravin, ale dražších. Že je v ČR předražené leccos, nejen potraviny, je bohužel realita, a netýká se to jen spotřebního zboží, ale také třeba bankovních poplatků nebo dovolených. To podstatné v té rovnici je, že i předražené produkty a služby náš spotřebitel, nezvyklý bojovat za svá práva, prostě koupí, což je hlavní důvod veškerého pokřivení cen. A to, že jsou v Rakousku a Německu vyšší platy, je v této souvislosti ještě smutnější - ale vyšší platy jsem v textu zmiňoval...

Pokud dotace do zemědělství vyrovnávají náklady, jak je možné, že se vyplatí české mléko vyvézt do německé mlékárny a sem pak přivézt hotové produkty?

Píšete, že dotace jsou nutné pro vyrovnání nákladů v zemědělství, ale to je přece nesmysl. Jak je jinak možné, že ostatní obory (nedotované) nejen že pohodlně přežívají, ale dokonce fungují lépe než to zemědělství? To spíše ukazuje na škodlivost dotací.

Dále, dotace tím, že vyrovnávají náklady, tyto náklady fixují a nevedou k jejich vyrovnání. Pokud je západnímu zemědělci část nákladů na pronájem půdy refundován, nic ho nenutí tlačit majitele na nižší cenu. A na druhou stranu taktu zapříčiněná nižší poptávka po půdě ve východních zemích neumožňuje majitelům cenu zvyšovat.

A ten váš příměr s Řeckem je už úplně mimo mísu - dotace nijak nesouvisí s eurozónou, to, co Řecko potopilo, bylo přijetí Eura. Ba možná by se Řecko mohlo vzít jako doklad neúspěšnosti či dokonce škodlivosti dotací - zkrachovalo, ač (možná protože) mělo jedny z nejvyšších dotací v EU.

Jediné, s čím lze souhlasit, je výše administrativních nákladů a překážek, které se valí na naše zemědělce a zpracovatele. Jenže to samé platí i pro ostatní odvětví a tam se nezdá, že by se s tím výrobci a poskytovatelé služeb nedokázali srovnat.

Právě proto, že je zemědělství na rozdíl od jiných oborů dotováno, dostává se do pasti následně ještě ty dotace nějak modifikovat podle ekonomik jednotlivých zemí, a tím dochází ještě k větší deformaci, která mimo jiné nemotivuje zemědělce k tomu, aby pracovali na své efektivitě a umožňuje přežít i nekonkurences­chopným. Ideální by bylo opravdu dotace zrušit, to by ale museli udělat všichni, nejen EU, ale i USA, Rusko, Japonsko a fakticky celý svět, který zemědělství dotuje.
Pokud se týká srovnání s Řeckem, pak to s dotacemi opravdu přímo nesouvisí. To souvisí s tím, že Evropa je dnes tak hospodářsky rozdílná, že některé země na společné projekty, například společnou měnu, prostě nemají. Takže to byl příklad negativních dopadů evropských snah o totální unifikaci, v tomto případě měnovou.

Dotace v EU zrušit můžeme, vliv dotací kolem nás lze kompenzovat clem. A pokud se nemýlím, podle pravidel WTO je zavedení cla na kompenzaci dotací legální. Tímto postupem by se naopak ukázala škodlivost dotací - protože dotovat jedno odvětví lze jen na úkor ostatních, rázem by se země dotující zemědělství staly nekonkurenceschopné i v ostatních oborech.

USA ani Rusko ani ktokoľvek iný by dotácie rušiť nemusel. Dokonca by to bolo pre nás výhodnejšie - mali by sme lacnejšie potraviny - ostatné štáty by nám v podstate dávali peniaze zadarmo a tieto peniaze by sme mohli investovať do výskumu nových technológií.

Problém je, že poľnohospodári by prišli o prácu a bohužiaľ vedia až príliš hlasno kričať nezmysly o potravinovej samostatnosti a podobných bludoch.

...rázem konkurenceschop­nými, kdybychom konečně zarazili dovoz levných šmejdů ze zahraničí, ať už pod jakoukoliv záminkou?

A což takhle uvalit stotisíciprocentní daň na sóju, glukózo-fruktózový sirup a umělá sladidla? Rázem by byla pravá svíčková levnější než sojový točeňák, a místo Pepsi Light bychom raději slopali Martel. :-P

Kdybychom zarazili dovoz ze zahraničí, i těch levných šmejdů, zcela nepochybně by se v ČR zvýšily ceny potravin, neboť by naši výrobci nemuseli čelit žádné konkurenci. Kdyby se zavedla vysoká cla, uvedenou situaci by to ještě umocnilo. Navíc to nemůžeme udělat, v rámci EU je bezcelní prostor, takže bychom museli vystoupit z EU. Sama Evropa nicméně ještě sem tam občas cla na dovozy ze třetích zemí uplatňuje, ale i to se postupně odbourává, a celní bariéry jsou postupně nahrazovány administrativními bariérami. Obchod bez cel kohokoli s kýmkoli je produktem globalizace a liberalizace světového obchodu, s tím ČR nic nenadělá, nejsme velmoc. Jedinou cestou je preferovat domácí produkci, ale tu kvalitní, a také ale vědět, že za vyšší kvalitu je třeba zaplatit vyšší cenu.

Problem vysokych cen prece neni v dodavatelich, ale predevsim v retezcich.

Neni treba zarazit dovoz ze zahranici, je treba zarazit predrazeny prodej (i nasich) potravin zahranicnimi retezci na nasem uzemi. To je cely problem.

A jak byste to chtel udelat, aniz by se CR vystavila mezinarodnim zalobam?
Problemem nizke kvality sluzeb a produktu v CR neni zahranicni prodejce, tu strategii a cenovou politiku ostatne leckdy nastavuje cesky manazer. Problemem je neochota koncovych odberatelu zadat vyssi kvalitu nebo nizsi cenu.

Jenze koncovy odberatel uz nema naprosto zadnou realnou sanci to ovlivnit, leda ze by vice jak 90% obyvatel CR nakupovalo nejmene rok naprosto vse v zahranici. A to je nerealne.

Uplne stejna situace je s predrazenymi telekomunikacnimi sluzbami. Tam je ale vinik znam a to leta nefunkcni CTU.

Vzdycky existuje moznost reseni, otazkou je jenom mnozstvi usili, ktere jste mu ochotni dat. T-Mobilu jsem proste jednou zavolal a rekl, ze uz nechci platit tolik, at mi navrhnou, kolik mi slevi, kdyz neodejdu. A volam mnohem levneji. Kdyz mi vadi shnila rajcata, reknu to prodejci. Casto nic neudela, nekdy ale ano. A kdybych jako vetsina nerekl nic a platil, nestane se uz vubec nic. Takze je to opravdu v tom, kolik nas bude ochotnych vynalozit nejakou energii, aby za to ziskali neco do budoucna.

Máte pravdu, remcat umí každý. Jste stejně statečný v jednání s doktory?

V malinke postkomunisticke zemicce nevyrostla narocna klientela pro kvalitni zbozi, kdyz se pres pul stoleti vyznavala chudoba a budovaly svetle zitrky. Sotva odtahl bolsevik, vtrhl do CR dryacnicky kapitalizmus bez pravidel. A posleze i bez hranic.

S tím preferovaním domací produkce je to právě trochu problém. Když se podíváme na výrobce těch nejlevnějších hnusů, prodávaných pod privátníma značkama supermarketů, a zároveň také na výrobce nekvalitních potravin z různých skandálních odhalení, kterých je v poslední době plý internet, zjistíme, že jde hlavně o české výrobce. Pravda, řetězec zadá zakázku s určitým rozpočtem a výrobce ten hnus vyrobí. Tím si ovšem také podřezává vlastní větev. Že to ale může takhle fungovat je především vina zákazníka. V řetězcích jsou povětšinou vedle tohoto šmejdu i kvalitní potraviny, ale ty pro jejich cenu nikdo nevidí. Český zákazník koupí nejlevnější šmejd, veřejně si zanadáva a příště udělá to samé. Třeba v Lidlu mám ověřené, že polské uzeniny se, narozíl od těch českých, dají jíst, německá zmrzlina je ze smetany a v čokoládě je vysoký podíl kakaové hmoty. Hlavní důvod proč mají v Německu kvalitnější potraviny bych viděl v tom, že sami nekvalitní potraviny nevyrábí a ty naše nedováží.

Nemecka zmrzlina je sice ze smetany, ale stoji dvakrat vic nez v samotnem Nemecku. A ted je otazka, proc bych za to mel platit takovou castku ?

Ale já jsem v celém příspěvku nepsal o ceně německých výrobků, ale o kvalitě těch českých. A ta padesátikoruna za litr dobré zmrzliny mě nezabije. Zrovna včera jsme se s přitelkyní dívali na levné zmrzliny ve Sparu. Výrobce český, cena vyšší, objem nižší a samý rostlinný tuk. Ale abych taky odpověděl na tu otázku. Nevím jak Vy, ale já za to platím proto, že do Německa to mám 300 km a o tu druhou zmrzlinu nestojím. Čili tím chci říct, že bych za to sice rád zaplatil stejne jako v Německu, ale že mě to vyjde pořád levnějc a kvalitnějc, než to, co nabízí domácí produkce. Tak proto.

Proč by plýtvali rostlinným tukem, když vzduch je zadarmo, pročpak asi u jedné zmrzliny 500 ml váží 430g a u jiné 1 000 ml 500 g?

Nebudu se pouštět do žádných ekonomických teorií. Ale když jdu na nákup do Lidlu v ČR a v Německu, ta samá věc u nás často stojí 2x tolik (totožný produkt). Takže za to asi dotace nemůžou. Významný cenový rozdíly pozoruju u pečiva, šunky, konzerv, těstovin, jogurtů, ryb...

Viz odkaz na zaznam poradu Ekonomika na CT24 v mem prvnim prispevku. Tam se pravi, ze marze retezcu v CR jsou 90% i vice a k tomu je nutne pripocitat jeste dalsi "zadni" marze v podobe ruznych poplatku za ... . V zahranici jsou daleko nizsi a neexistuji tam ty ruzne dalsi skryte poplatky.

Bavil jsem se s jednim dodavatelem potravin do retezcu a tvrdil mi, ze kdyz on zvedne cenu o nejakou castku, retezec zdrazi prodejni cenu o trojnasobek te castky. Pokud s tim nesouhlasi, konci. To jen tak pro predstavu. Bohuzel to co jsme si tu nechali nekontrolovatelne vyrust bude hodne tezke zkrotit, zvlaste kdyz vladni kmotri o to ani nemaji zajem.

Kazdna normalni zeme podporuje sve firmy, tim nemyslim jen vyrobu, ale i prodej. Tady to ale funguje presne naopak (jako temer vsechno).

Marze na nektere vyrobky 90 %? To vubec nic neznamena. Jednoducha fakta:

Trzby Lidlu v obdobi: 2/10 - 2/11: 21,4 mld. Kc.
Marze: 5,1 mld. Kc (23,8 %)
Zisk Lidlu v tom samem obdobi: 363 mil. Kc.
Rentabilita trzeb: 1,7 %

Trzby Kauflandu: 36,4 mld. Kc
Marze: 7,1 mld. Kc (19,5 %)
Zisk: 2,5 mld. Kc
Rentabilita tržeb: 6,9 %

Trzby Ahold (rok 2010): 38 mld. Kc
Marze: 9 mld. Kc (23,7 %)
Zisk: - 100 000 Kc
Rentabilita trzeb: 0 %

Trzby Bila (2010): 20 mld. Kc
Marze: 4,9 mld Kc (24,5 %)
Zisk: 0,4 mld Kc
Rentabilita trzeb: 2 %

zdroj: justice.cz

Takze tady nekdo v peknem videu pekne manipuluje s cisly, o kterych vi prd nebo naopak az moc. Kdyby sly retezce na nulu, tak neusetrite na cene vice, nez 7 % v Kauflandu.

Zajimave :-))) Jak to pak jinde asi delaji, ze to tam stoji i polovinu toho co tady ? Zrejme jina matematicka soustava.

Zacal bych u danove soustavy;)

Tedy nekdo umi a nekdo neumi - ono to je jiz videt take na pripadu Kauflandu a Aholdu v CZ. A pri srovnani se zahranicnimi retezci nelze pouzivat jen argumenty typu vyssi zdaneni, bohuzel strukturu vnitnich nakladu se prilis nedozvime.

Podobnej výpočet jsem nedávno sledoval u Benziny, taky tvrdili, že jejich zisk za rok zhruba 160M Kč. Při 440 stanicích (plusminus) to dělá zhruba 1000Kč na den a pumpu zisk. Je vidět, že se ziskem a nákladama umí operovat nejen OSVČ, ale i řetězce všech druhů.

Ten porad ukazoval rozdil mezi cenou za jakou to kupuje od dodavatele a jakou pak prodava zakaznikum. A ten je proste znacny. Jak si ten rozdil kdo pojmenuje je jedno.

V Česku jsou sice mzdy nebo nájmy půdy nižší než v Německu a Rakousku, ale podíl na celkových nákladech je nízký. Např. u firem hospodařící v podhorských oblastech činí nájem půdy 1,5-2% celkových nákladů, takže ani jejich zvýšení by pro zemědělce neznamenalo žádnou pohromu. Pohádky o tom, jak obrovské v tom mají naši zemědělci výhody, jsou však pro lidi jako je pan Havel, kteří píší špatně o českém zemědělství, takovým bičem, který je rolníkům omlacován pořád dokola o hlavu. 80% nákladů českého zemědělce tvoří materiálové náklady, nafta, chemie, osiva, náhradní díly, energie, služby atd. a zde jsou ceny srovnatelné s okolními státy EU.

No bodejť by měli nějaké jiné náklady, než za zlevněnou naftu, náhradní díly do svých landroverů, servis nejmodernějších johndeerů, nebo nákup osiva a chovných kusů dobytka z Holandska. Na rozdíl od opravdových sedláků, ze staré Evropy, ti naši "zemědělci akcionáři", až na výjimky samí bývalí šéfové státních statků a JZD, všelijací zmemědělští okresní tajemníci a příbuzní a kámoši šéfů pozemkového fondu, zprivatizovali (ve skutečnosti rozkradli) tisíce hektarů půdy, stroje a k tomu zásoby chemie na desítky let. Přestože do odvětví dnes již prakticky nelze vstoupit, pokud nechcete pole nakupovat za západoevropské ceny, oni si v klidu nerušeně privatizují za směšné a v Evropě unikátní ceny. Stejně skandální jsou nízké nájmy, opravdové pošlapání práv vlastníků půdy, kterou ovládají naši polistopadoví velkostatkáři. Kromě černých duší, povětšinbou rodiných příslušníků, nebo bílých koní, se na výplatních listinách jejich firem objeví leda tak pár gastarbajtrů ze Slovenska, nebo Ukrainy. Ti pracují za 300 euro. Problémem českého zemědělství je nevýkonost. Celý resort se od převratu orientuje pouze na kořist a rentu. Největší hráči(řekněme první dvě tisícovky zemědělských podniků)uspěli díky agresivitě, drzosti, odvaze a korupci. Až nebude co rozdělovat, čím se budou tihle žraloci zabývat? Myslíte že budou chovat kozičky a zvát si k sobě domů zájemce o výuku kosení kosou? Proto máme drahé potraviny, bohaté akcionáře zemědělských firem a chudý venkov.