Čech sní průměrně 759 kilo jídla za rok. Víme, co přesně

Kolik čeho sníme? Český statistický úřad vytvořil prezentaci, ze které je patrné, jak se mění naše stravovací zvyky v průběhu uplynulých šedesáti pěti let.

Celková spotřeba potravin v Česku stoupá. Vloni připadlo sedm set padesát devět kilogramů potravin na obyvatele. Zaznamenána byla historicky nejvyšší spotřeba rýže, luštěnin či jedlých olejů. Podle údajů Českého statistického úřadu nejvíce konzumujeme mléko a mléčné výrobky, obiloviny, maso a zeleninu.

Stravovací zvyklosti Čechů se mění

Aktuální široká nabídka druhů potravin a potravinových výrobků stlačila spotřebu základních potravin surovinového charakteru z poválečné maximální spotřeby do spotřeby minimální. Došlo tak k výraznému poklesu spotřeby chleba, kravského mléka a brambor. „Je zřejmé, že po roce 1989 se spotřeba některých potravin rozkolísala. Příčinou byly např. ceny potravin, kupní síla obyvatelstva, větší dostupnost a rozmanitost potravin na trhu, ale i změna stravovacích návyků,“ uvádí Iva Ritschelová, předsedkyně ČSÚ.

V roce 2014 Češi zkonzumovali historicky nejvíce rýže (5,8 kg/obyv.), luštěnin (2,7 kg/obyv., 40,7 % hrách, 34,8 % fazole, 24,4 % čočka), jedlých olejů (10,1 kg/obyv.), špenátu (1,3 kg/obyv., sledováno od roku 1992) a čokolády (2,7 kg/obyv.). Naopak historicky nejnižší je spotřeba králičího (1,0 kg/obyv.) a telecího (0,1 kg/obyv.) masa. Pokud jde o ovoce (79,0 kg/obyv.), ubývá spotřeby plodů mírného pásma. Na talíři se v 39,9 % objevuje jižní ovoce.

Nealko už tolik nepijeme

Spotřeba nealkoholických nápojů narůstala od roku 1948, prudce od poloviny 90. let do maxima dvou set devadesáti sedmi litrů v roce 2008. Od té doby je trend klesající. Podobně je tomu v případě alkoholických nápojů, shrnuje Jiří Hrbek, ředitel odboru statistiky zemědělství, lesnictví a životního prostředí ČSÚ: „Od poválečných let spotřeba alkoholických nápojů stoupala až do roku 2005, strměji v 50. a 60. letech. Tato tendence se zastavila v roce 2011. Spotřeba vína rostla až do roku 2012, v současné době je 19,5 l/obyv. Spotřeba piva klesla z maxima 163,5 l/obyv. v roce 2005 na 147,0 l/obyv. v loňském roce.“

Nepřerušenou časovou řadu o spotřebě potravin má ČSÚ již od roku 1948. Vyplývá z ní, že po druhé světové válce se na celkové spotřebě potravin rozhodujícím způsobem podílelo pouze několik druhů základních potravin. Na přelomu 40. a 50. let dosahovala svého maxima v Česku spotřeba obilovin (v hodnotě mouky), chleba, kravského konzumního mléka a brambor, tzn. strava s mizivým množstvím konzervantů a polotovarů. S rozvojem socialistického zemědělství došlo k nárůstu živočišné produkce a její spotřeby, která kulminovala koncem 80. a začátkem 90. let maximem u spotřeby hovězího a vepřového masa, mléka a mléčných výrobků, vajec, živočišných tuků. V roce 1990 dosáhla maximální hodnoty i spotřeba cukru (44,0 kg/obyv.).

Zdroj: Český statistický úřad