Bylinky, zelenina a jahody na parapetu? Jde to

Autor: Photl.com

Že bez zahrady nejsou rajčata a bez balkonu jahody? Anita Blahušová vás přesvědčí o opaku. I v paneláku můžete být zahradníkem.

Přestože má titul z Vysoké školy ekonomické a čtyři roky pracovala v Bruselu v evropských institucích, vrátila se do Čech a začala studovat na vysoké obor zahradnictví. Anita Blahušová od mezinárodní politiky plynule přešla ke své dávné lásce, kterou jsou rostliny. Pěstuje je na balkoně, nově i na zahradě, kombinuje, zkouší a věří, že příroda si dokáže nejlépe pomoci sama; proto vyznává přírodní principy zahradničení. I na omezeném prostoru se dá vytvořit oáza klidu lemovaná bylinkami, rajčaty nebo třeba jahodami. Jak na to, prozradí ve své návodné knize Zahrádka v květináči, ale i v našem rozhovoru.

Za okny mnohdy ještě sníh, v obchodech sáčky se semínky… Opravdu už nastal vhodný čas k sázení, resp. předpěstování?

V časopisech často čteme, jak je důležité začít hned od února nebo března s předpěstováváním rostlin ze semínek v bytě na okenním parapetu. Pokud ale nemáte skleník nebo zimní zahradu, tak pro vás brzké předpěstování pro balkonové zahradničení nemá velký význam. V bytě předpěstované rostlinky trpí nepoměrem teploty a slunečního světla, takže jsou neduživé a vytáhlé za světlem. Když už si chcete něco předpěstovat, volte rostliny, které vyrostou dostatečně rychle, abyste je mohli v půli dubna zasadit na parapet a začátkem května dát ven. Začátečníkům bych doporučila předpěstovávat třeba tykev, okurku, nebo bazalku.

Co všechno se vlastně dá pěstovat v květináči za oknem a na co už parapety nestačí?

Na parapetu se dá překvapivě pěstovat hodně rostlin, a to i přesto, že jsme omezeni prostorem. Problém je s rostlinami, které koření hluboko, pro ty je třeba zvolit větší a hlubší nádoby. Typicky jde o rajče. Bezvadné jsou v truhlíku třeba měsíční jahody, mají drobné krásné kvítky, takže okno zdobí, a ještě celou sezonu plodí. Obecně rostlinky za oknem potěší, navíc zvlhčují vzduch, zachytávají prach a zlepšují tak mikroklima. Skvělé jsou na okenním parapetu i aromatické rostliny, které krásně voní, můžete je jíst a ještě mohou fungovat jako přírodní repelent. Zkuste levanduli či anglický nebo vonný muškát. Přestože některé květiny nejsou pro pěstování v truhlíku doporučovány, pokud je máte rádi, nenechte se odradit a zkuste je. Rostliny jsou nesmírně vitální organismy a někdy vydrží i v podmínkách, ve kterých bychom to nečekali.

A existují rostlinky, které bychom mezi sebou rozhodně neměli kombinovat v jednom truhlíku?

Je důležité vědět, v jakých podmínkách rostlina běžně v přírodě roste, tak zjistíte, jakou péči bude potřebovat. Středomořské rostliny, jako například levandule, žijí v chudých kamenitých půdách, kde je většinu času sucho. Asi už cítíte, že s dužnatou pažitkou, která potřebuje poměrně hodně vody, se levanduli v jednom truhlíku moc dobře nepovede. Stejný příklad je třeba tymián se salátem, které možná v jednom truhlíku porostou, ale ani jeden z nich nebude ve své vrcholné kondici. Další potíž může být s příliš velkým rozrůstáním jedné rostlinky na úkor druhé. Roztahuje se hlavně máta a meduňka, které doporučuji k pěstování v samostatném květináči.

Mám balkon na severní stranu, bude se tam vůbec něčemu dařit?

Je pravdou, že severní strana je pro pěstování nejproblematičtější, rostlinky totiž sluníčko potřebují. Ale neházejte flintu do žita, z bylinek vám na severu určitě půjde pažitka, petrželka naťová, máta, meduňka, nebo třeba kerblík.

Východní balkon je na tom asi o poznání lépe…

Mnohdy nestačí jen vědět, na kterou stranu mám okna nebo balkon, protože i východní okna může dopoledne stínit vysoký strom. Proto doporučuji v nějaký slunný den, třeba i každou hodinu zapisovat, jak moc a kam slunce svítí. Pokud už vím, že mám například jižní balkon s plným sluncem, bude se tam dařit třeba rozmarýnu, levanduli, vavřínu, tymiánu, krásně dozrají jahody, rajčata, papriky a další teplomilná zelenina. Máte-li východní balkon se sluncem tak do jedenácti hodin, půjdou vám tam jak máta a meduňka, tak i bylinky středozemní, saláty – pro pěstování v nádobách doporučuji hlavně listové, které budou po otrhání průběžně dorůstat. A bezvadný je i šťovík, který vám krásně vylepší salát. Na západě se bude dařit veškerým bylinkám, jahodám i zelenině, a to například i lilku, který ani na zahradě mnohdy nevyroste, protože nemá dost teplé a chráněné stanoviště. Obecně platí pravidlo, že čím má rostlina větší a dužnatější listy, tím vyšší je pravděpodobnost, že se jí bude dařit ve stínu. Čím jsou listy užší, tužší, chlupatější a stříbřitější, tím lépe půjde na slunci.

 

Mám tedy vybráno, jak bych měla postupovat při setí?

Já sama jsem hrozně netrpělivá, takže v nádobách skoro vždy kombinuji setí se sázením. Do truhlíku tedy zasadím vybrané sazeničky, a okolo pak naseji ještě semínka dalších rostlin, která pak průběžně dorůstají. Základní pravidlo pro setí zní: čím větší semínko, tím větší hloubka setí, zhruba 2× až 3× větší, než je velikost osiva. Takže třeba hrášek bude v zemině zasetý hlouběji, ředkvičky stačí po povrchu truhlíku nasypat, přitlačit a lehce zasypat slabou vrstvou zeminy. Hodně oblíbené jsou dnes v truhlíku smíšené kultury. Pokud správně zkombinujete rostliny s různou vegetační dobou, nemusíte čekat měsíc s prázdným truhlíkem, až vám něco vyklíčí; navíc nádoby, ve kterých smícháte zeleninu s květinami, také báječně vypadají. Zkuste třeba stáleplodící nebo měsíční jahodníky, kolem nasejte salát polníček, a postupně si sklízejte. Experimentování s různými rostlinkami v jednom truhlíku je zábavné, a zvolíme-li správnou kombinaci, zároveň pro rostliny také prospěšné.

Proč ve své knize nedoporučujete zeminu s obsahem rašeliny, a vlastně ani rašelinu samotnou?

Záleží na tom, pro jaké účely se rašelina používá. Rostliny, které vyžadují kyselé prostředí, jakými jsou například azalky, rododendrony nebo zahradní borůvky, rašelinu skutečně potřebují. Její přidávání do substrátů nebo výroba rozložitelných sadbovačů z rašeliny už ale zase tak nezbytné nejsou. Ve Velké Británii například vláda používání rašeliny pro zahradní účely postupně omezuje. Rašeliniště je ekosystém, který se obnovuje ve velmi dlouhém horizontu, zhruba jde o centimetry za sto let, a těžbou se velmi rychle ničí. Místo ní se přitom může v mnoha případech využít kompost nebo třeba kokosové vlákno.

A jsme u hnojiva, bez něj to asi nepůjde, čím podpořit růst a výnosnost zahrádky v květináči?

Například středozemní bylinky nepotřebují téměř žádné hnojení. Pokud jim ho dopřejete příliš, začnou sice růst víc, ale budou vytáhlejší a budou ztrácet své aromatické látky. Přece jen v těch původních kamenitých půdách musely tak trochu bojovat o život, a byly tudíž donuceny v sobě koncentrovat silice a vonné látky. Obecně, pokud pěstujeme v nádobách rostliny, které hodláme konzumovat, doporučuji použít organická hnojiva. K dispozici je jich dnes už velké množství, například vermikompost nebo rohovina.

Kdy co roste: České ovoce a zelenina