Bylinkový speciál: Rakytník řešetlákový

Autor: Isifa.cz

V jednom kilogramu plodů rakytníku je tolik vitamínu C a A, kolik lidské tělo využije za půl roku. Pokud by se vám jeho chuť zdála být příliš intenzivní, uvařte si z rakytníku sirup nebo džem.

Raktník řešetlákový patří do čeledi hlošinovitých. Je to hustě větvený keř s trny, dorůstající do výšky 2 až 10 m. Květy rakytníku jsou zelenavě stříbřité. Plody jsou kulovité, až elipsovité o rozměru 4×9 mm. Mají oranžovou nebo červenou barvu a kyselosladkou chuť. Semena rakytníku jsou lesklá, tmavě hnědá. Původem pochází rakytník z Ruska. Tam byl hojně využíván v lékařství, kosmetickém průmyslu i v zemědělství, kde je vysazován jako prevence eroze půdy. Rakytník je zvláštní svými mělkými kořeny, na kterých vyrůstají hlízky. Na těchto hlízkách žijí bakterie, které na sebe vážou vzdušný dusík, díky čemuž rakytník nepotřebuje hnojit.

Využití v kuchyni

Doma si můžeme vyrobit rakytníkový sirup, likér nebo džem. Sušeným a rozemletým rakytníkem lze ochutit med. Pozor však dávejte na množství, rakytník má sladce nahořklou chuť. Přítomnost tříslovin má stahující účinek.

Domácí rakytníkový sirup

Nameleme si 2,2 kg čerstvých plodů rakytníku. Z těchto plodů získáme asi 1 l šťávy. Šťávu přelijeme do hrnce a ohřejeme na 75 °C. Za stálého míchání přisypeme 1,5 kg cukru. Směs mícháme do úplného rozpuštění cukru. Sirup provaříme, aby zhoustl.

Jak pěstovat rakytník

Rakytník roste po celém území České republiky, ale prospívá spíše v teplejších oblastech. Vyhovují mu písčité až kamenité půdy bohaté na vápník. V poslední době se začíná pěstovat i na zahrádkách. Pokud chcete mít krásné plody, vysazujte samčí i samičí rostliny a to na slunném stanovišti.

Kdy sklízet a jak uchovat

Plody rakytníku zrají od srpna do září. Jejich sběr není jednoduchý, protože rakytník je trnitý keř. Obvykle se čeká do zimy, až plody rakytníku zmrznou a sklepají se ze stromu do připravených pytlů. Tento způsob lze praktikovat při rychle nastupujících mrazech. Praktikuje se ale také sběr s pomocí nůžek, kdy se plody ostříhají i s větvemi. Po tomto sběru se rychle větve s plody zmrazí v mrazicích boxech, pak se plody otřepou a dále zpracují. Při tomto způsobu sběru je možné ostříhat až 30 % koruny stromu, při větším zásahu by strom nemusel přežít.

Babské rady

Rakytník je rostlinou velmi prospěšnou pro lidský organismus. Zdaleka nevyužíváme jeho léčebné účinky. V jednom kilogramu plodů je tolik vitamínu C a A, kolik lidské tělo využije za půl roku. Pro začátek vyzkoušejte rakytníkový olej, v němž je koncentrováno velké množství vitamínů a aktivní amin serotonin, který pomáhá předcházet nádorovým onemocněním. Působí také antidepresivně. Rakytníkový olej má i regenerační účinky a pomáhá při léčbě popálenin, omrzlin a řady kožních nemocí. Účinně pomáhá léčit střevní záněty, žaludeční vředy, tlumí bolesti, podporuje hojení ran a působí také jako prevence sklerózy.

Díky rakytníku se posiluje imunita organismu a zvyšuje se odolnost proti stresu, má detoxikační účinky na organismus a při revmatických chorobách pomáhá odbourávat škodliviny z těla. Rakytník obsahuje také kyselinu listovou (B9), která příznivě ovlivňuje růst plodu v těhotenství. Nálev připravený z větví a listů rakytníku slouží k oplachování vlasů – pro jejich posílení a růst.

Léčivé účinky

Rakytníkové plody obsahují asi 7 % oleje, cukry, pektiny, organické kyseliny, velké množství vitamínu C, provitamín A, vitamíny B, vitamín D, F, K a vitamín P – rutin. Obsahuje také třísloviny a flavonoidy. Rakytník má povzbuzující účinky, proto ho neužívejte na noc. Podávejte při léčbě povzbuzení unavených očí. Rakytníkovou kůru užívejte 4 až 6 týdnů, pak si dejte od rakytníku pauzu. Rakytníkový olej lze v organismu neutralizovat hořčíkem.