Bylinkový speciál: Kopr vonný

Autor: Isifa.cz

I když vám koprovka nevoní, můžete okusit sílu kopru v dipech k masu či zálivkách na salát. Kojícím matkám pomůže s tvorbou mléka, kašlajícím zas zmírní dávivý kašel.

Kopr vonný patří do čeledi miříkovitých. Byl užitečný v lékařství a gastronomii již za starého Řecka a Říma, přestože jeho původní domovinou je Asie. Kopr se pěstuje jako koření, léčivá rostlina i jako zelenina. U kopru využijeme nať, květenství a semínka. Kořeny nevyužíváme.

Využití v kuchyni

Dříve patřil kopr mezi postrach školních jídelen. V dnešní době kuchařských pořadů je kopr uznávanou delikatesou. Přidává se do vybraných pochoutek. Kdo dnes umí uvařit koprovou omáčku, je oblíbený nejen u dětí, ale i u dospělých. Trend čerstvých voňavých bylinek na talíři je in.

Vyzkoušejte jednoduché chuťovky. Připravte si plátky uzeného lososa, které nasekáte na jemno. Přidejte máslo nebo sýr a jemně nasekaný kopr, vše smíchejte a natírejte na křupavou bagetu. Neodoláte, i když nejste příznivcem kopru, natož ryb.

Kopr prý navozuje klidnější náladu. Je vhodný také na přípravu salátů, polévek (koprová, kulajda, rybí), pomazánek a omáček.

Bez kopru si nelze představit nakládanou zeleninu, zejména okurky. Můžete ho vyzkoušet při nakládaní sýra do oleje, při ochucování olejů, octů či zálivek na salát. Kopr velmi rychle doplní chuť pečeného masa a ozvláštní vaši kuchyni. Z jemně nasekaného kopru, bílého jogurtu, soli, pepře, limetkové šťávy a kapky olivového oleje vytvoříte dip ke grilovanému masu. Omáčky s přídavkem kopru výborně doplňují pokrmy připravované z lososa.

Jak pěstovat kopr

Kopr patří mezi jednoleté bylinky, které si snadno vypěstujete i v květináči za oknem. Výsev na záhon provádějte od března do července. Kopr klíčí velmi rychle a první sklizeň můžete provést již po šesti týdnech. Kopr prospívá na slunném stanovišti v propustné půdě. Kopru nesvědčí jílovité a příliš mokré a těžké půdy. Při příliš hustém výsevu nezapomeňte kopr vyjednotit. Kopr nezalévejte vodou z vodovodu, špatně snáší chlór, zalévejte ho proto odstátou nebo dešťovou vodou. Ani hnojiva s obsahem chlóru mu nesvědčí. Kopr můžete pěstovat také na záhonech s další zeleninou. Dobře prospívá mezi okurkami a na jahodovém záhonu. Pokud budete kopr pěstovat na záhoně samostatně, dodržujte vzdálenost mezi řádky 20 cm.

Kdy sklízet a jak uchovat

Nať kopru lze sklízet prakticky po celý rok, ale nejsilnější aroma má v květnu a červenci. Kopr sklízejte při délce natě 15–20 cm před započetím květenství. Můžete ho sušit, zamrazit i naložit v octovém nálevu jako např. okurky. Suší se zavěšený ve svazcích, po dosušení se jemně naseká a uchovává hermeticky uzavřený. Koprové aroma totiž vyprchává velmi rychle. Kopr určený ke zmrazení můžete předem nasekat na jemno a vložit např. do tvořítek na led. Budete tak mít připravené jednotlivé porce kopru do polévek, zálivek a omáček.

Babské rady

Z kopru lze využít buďto natě (z nichž lze připravit odvar) nebo také dobře vyzrálá, usušená a na prášek namletá semínka. Odvar z kopru vyzkoušejte při kojení, podporuje tvorbu mateřského mléka a kojené děti budou klidněji spát. Kopr působí proti nadýmání a tlumí křečovité bolesti v břiše, můžete ho použít jako prevenci proti střevním parazitům. Má zklidňující účinek na rozbouřený žaludek, odvar z kopru vyzkoušejte při nevolnostech z cestování a při nevolnostech v těhotenství. Dříve se pálením kopru zaháněli démoni, nyní si můžete koprovou mastí zpevnit nehty. Odvar z kopru utiší suchý, dávivý kašel.

Léčivé účinky

V lékařství se využívá semínko kopru častěji než nať, která se více uplatní v gastronomii. V semínkách jsou obsaženy silice, bílkoviny, železo, vitamín C, karoten, vápník a další látky. Kopr velmi dobře působí na činnost našeho srdce. Zlepšuje prokrvení srdečního svalu a snižuje krevní tlak. Působí proti nespavosti. Má močopudné účinky, pomáhá při poruchách ledvin.