Burčák - pravý, nebo falešný? Aneb mléko starců a paragrafy

Autor: Isifa.cz

Sezóna burčáku začala. Neuškodí připomenout pár pravidel, která chrání spotřebitele před podvodníky. Co je opravdu burčák? Kdy jej lze legálně prodávat a jak má být správně označen?

Kdo by neměl rád burčák… Např. skupina „Burčák“ má na Facebooku téměř deset tisíc podporovatelů a nejde o fanouškovskou skupinu jedinou…


Autor: Isifa.cz

Burčák je částečně zkvašený mošt z hroznů révy vinné, který obsahuje vyvážený a chuťově harmonický poměr alkoholu, cukru a kyselin. Je to de facto meziprodukt při výrobě vína. Obsah alkoholu je zpravidla mezi 1–7 %. Vinaři též burčák definují jako kvasící vinný mošt ve fázi tzv. bouřlivého kvašení. Mošt je odborný termín pro tekutinu, která se řine z lisu při lisování hroznů. Burčák bývá romanticky nazýván mléko starců.

Burčák má díky přítomnosti kvasinek vysoký obsah vitamínu B. Podle odborníků i babských rad má pozitivní vliv na vlasy a nehty. Prospívá také naší nervové soustavě a díky slabému obsahu alkoholu má kladný efekt i na naše srdce a cévy.

Jak nejen u nás na Jižní Moravě víme, burčák je zdravý, pouze pokud se popíjí v rozumné míře!

Kterak čtenáři tuší, dnes české právo reguluje ledacos, nechybí tedy ani právní úprava prodeje burčáku. Jejím smyslem je především ochrana spotřebitele.

Co české právo rozumí pod pojmem burčák?

Ex lege je to částečně zkvašený hroznový mošt, který smí být nabízen ke spotřebě pod označením „burčák“, jestliže pochází výlučně z vinných hroznů, které byly sklizeny a zpracovány na území České republiky. Takže pozor, v ČR musí být nejen sklizeny, ale i stoprocentně zpracovány.

Pokud nápoj vznikl i z hroznů dovezených odjinud (ze zahraničí), pak může být nabízen k prodeji pod názvem „částečně zkvašený hroznový mošt“.

Pokud vám například kamarádka říkala, že pila vynikající maďarský burčák, tak pokud tak činila v ČR, jde z právního hlediska o nonsens.

Počátkem srpna jsem se setkal s dotazem – doktore, ty jsi z Moravy, u nás už prodávají burčák – je to vůbec právně možné?

Kdy lze tedy burčák prodávat? Dle zákona o vinohradnictví a vinařství lze zmíněný částečně zkvašený hroznový mošt nabízet k přímé lidské spotřebě mezi 1. srpnem a 30. listopadem kalendářního roku, v němž byly vinné hrozny sklizeny, pokud je částečně zkvašený hroznový mošt ve stavu kvašení.


Autor: Isifa.cz

Od roku 2004 došlo k prodloužení období, za které je možné burčák uvádět na trh – dříve to bylo, jak si možná někteří pamětníci vzpomínají, od 15. 8., nyní tedy již od 1. 8. kalendářního roku. Tím neříkám, zda je to dobře, ale je tomu zkrátka tak.

Zákon o vinohradnictví a vinařství pro zajištění lepší ochrany spotřebitele dále autoritativně nařizuje, že při nabízení částečně zkvašeného hroznového moštu nebo částečně zkvašeného hroznového moštu nabízeného spotřebiteli pod označením „burčák“ k přímé lidské spotřebě musí být viditelně umístěny údaje, že se jedná o částečně zkvašený hroznový mošt nebo „burčák“ a kdo je jeho výrobcem.

Burčák

  • pochází výlučně z vinných hroznů, které byly sklizeny a zpracovány na území České republiky
  • prodávat se smí jen mezi 1. srpnem a 30. listopadem

Od 1. srpna 2009 začaly pro víno a vinařské produkty platit nové právní předpisy, které se dotýkají mimo jiné i označování burčáku.

Částečně zkvašené hroznové mošty musí být označeny těmito povinnými údaji (podle článků 118× a 118y nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 v platném znění a podle §15 odst. 3 zákona č. 321/2004 Sb.  / zákon o vinohradnictví a vinařství):

  1. Druh výrobku – částečně zkvašený hroznový mošt
  2. Skutečný nebo celkový obsah alkoholu v % objemových
  3. Uvedení provenience
  4. Název stáčírny nebo výrobce
  5. Číslo šarže
  6. Údaj o alergenu – výraz „obsahuje siřičitany“ nebo „obsahuje oxid siřičitý“, je-li obsah SO2 vyšší než 10 mg/litr

Tyto skutečnosti má ze zákona kontrolovat Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI).

Jak dopadly kontroly burčáku v loňském roce?

  • Neslavně. Inspektoři SZPI kontrolovali hygienu prodeje, doklady o původu burčáku a také to, zda je nápoj správně označen. Cílem analýz pak bylo odhalit případné falšování tohoto nápoje.
  • Z celkem 47 odebraných vzorků jich nevyhovělo 20.
  • Bylo odebráno celkem 15 vzorků částečně zkvašeného hroznového moštu (z toho nevyhověly 4 vzorky) a celkem 32 vzorků označených jako burčák (z toho nevyhovělo 16 vzorků).
  • Důvody nevyhovění byly ředění burčáku vodou, nadlimitní obsah ethanolu z přidaného cukru, označování částečně zkvašeného hroznového moštu pojmem burčák a použití syntetických barviv (jejich přidáním lze z bílého vyrobit červený burčák nebo jimi lze maskovat ředění vodou u červených burčáků).

Zdroj: SZPI

Kontroloři se zaměřují na podstatné

SZPI některé z povinných údajů, dle mého názoru rozumně, pokládá v rámci svého správního uvážení za obtížně označitelné – jako např. údaj o skutečném nebo celkovém obsahu alkoholu – anebo pro spotřebitele a spotřebitelky nepříliš zásadní, jako kupř. údaj o číslu šarže či údaj o provenienci u burčáku, u nějž je jasné, že musí být vyroben z českých či moravských hroznů a je tedy z České republiky.

SZPI se, podle mého správně, rozhodla považovat za prioritu kontroly v označení u burčáku pouze:

  • uvedení doplňkového tradičního výrazu „burčák“ (místo druhu výrobku, může však být označen i jen jako částečně zkvašený hroznový mošt, čili druhem výrobku),
  • uvedení provenience, pokud není výrobek označen doplňkovým tradičním výrazem burčák, tedy „mošt z České republiky“, nebo „částečně zkvašený hroznový mošt z České republiky“ (v tomto případě je v údaji o provenienci zahrnut i druh výrobku),
  • uvedení výrobce nebo stáčírny,
  • a uvedení údaje o alergenu (oxid siřičitý/siřičitany)

Ostatní povinné údaje (tedy druh výrobku částečně zkvašený hroznový mošt u výrobku označeného jako burčák, skutečný nebo celkový obsah alkoholu, provenience u výrobku označeného jako burčák a číslo šarže) nyní nejsou, dle veřejně přístupných informací, prioritou kontroly SZPI.

Výše popsanou „kontrolní redukci“ ze strany SZPI pokládám za rozumnou, vítám, že i v čase, kdy mnohé orgány naší státní správy (a někdy i samosprávy) jsou v nadsázce řečeno papežštější než sám papež, (resp. bruselštější než Brusel) SZPI zvolila tento racionální přístup.

Dobrý burčák koupíte i na farmářských trzích:

Vše o farmářských trzích najdete u nás:

17 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 1. 10. 2011 9:00