Chcete být (ještě) chytřejší, než jste?

Podle některých vědců je možné mozek trénovat, stejně jako svaly v posilovně. Přečtěte si první díl seriálu o vylepšování inteligence. Buďte chytřejší!

Sportujete, abyste byli zdravější? Zkuste trénovat mozek, abyste byli chytřejší. V prvním dílu seriálu o vylepšování inteligence se například dozvíte, co inteligence je, co znamená IQ a například taky to, proč jsou chytřejší lidé krásnější.


Autor: SXC

Všichni stárneme. Stáří znamená snižování všech schopností, včetně duševních. Rovněž je známo, že inteligence je z velké části dědičná. Na druhou stranu se ví, že mozek je nejpřizpůsobivější orgán lidského těla. Nové nervové spoje se v něm tvoří celý život. Podle některých vědců je možno mozek trénovat, stejně, jako se dají trénovat svaly v posilovně. Mohou se o to snažit stárnoucí lidé, lidé, jejichž duševní schopnosti jsou poškozeny v důsledku nějaké nemoci, nebo jen lidé, kteří si přejí být chytřejší, než jsou.

V poslední době se začínají objevovat specializované programy určené k procvičování mozku. Jejich účinnost je zatím sporná. To však neznamená, že by neexistovaly žádné podpořené vědeckými důkazy. Navíc, i kdyby nefungovaly, jsou většinou zábavné. V dalších dílech tohoto seriálu se dozvíte minimálně o třech z nich. Vysvětlím, jak fungují a k čemu jsou. Než to udělám, popíšu, co je inteligence, jak se měří, jestli má její měření nějaký smysl a z čeho se skládá. Poslední bod je důležitý, protože každý program je zaměřen na jinou její složku.

Spíš než o tréninku inteligence se někdy hovoří o tréninku kognitivních schopností. Slovo kognitivní je odvozeno z latinského slovesa cognoscere, které znamená poznávat. Psychologové přídavným jménem kognitivní označují procesy spojené se zpracováváním informací, odvozováním obecných poznatků a chápáním světa. Jednotlivé kognitivní schopnosti tvoří inteligenci. S tou to ale není jen tak. Všichni sice zhruba vědí, co inteligence je, málokdo ji však dovede definovat. Inteligentního člověka pozná každý. Popsat, v čem se liší od ostatních lidí, už je těžší.

Co je inteligence a v čem se měří

Inteligence bývá považována za schopnost řešení problémů, usuzování, porozumění světu okolo sebe, učení se ze zkušenosti, nebo plánování. Někteří vědci na snahu o výstižnou definici rezignují a šalamounsky tvrdí, že inteligence je to, co měří inteligenční testy. Podobně jako třeba osobnost i inteligence je abstraktní koncept, který je sice možno do jisté omezené míry měřit, ale jen obtížně se dá najít nějaký jeho hmotný podklad ve struktuře mozku. Různí psychologové se liší v názoru, které vlastnosti myšlení jsou pro inteligenci podstatné.

Část vědců hledala jediný znak zodpovědný za veškeré inteligentní jednání, část jich rozkládala inteligenci na soubor vzájemně více nebo méně nezávislých schopností. Rozhodnout, který přístup je správnější, se nedá. Jsou jen jiné.


Autor: SXC

Inteligence se obvykle vyjadřuje takzvaným inteligenčním kvocientem, IQ. Rozdělení IQ v populaci vyjadřuje známý zvon Gaussovy křivky. Pro každou hodnotu IQ je možno spočítat, kolik lidí je na tom hůř nebo stejně. Průměr IQ je sto. To znamená, že padesát procent všech lidí má skóre sto nebo méně. Zhruba devadesát pět procent všech lidí se vejde mezi IQ 70 a 130.

IQ 70 a menší mají zhruba 2,3 procenta lidí. Stejné procento lidí má IQ 130 a víc. U takových jedinců už se mluví o velmi vysoké inteligenci. Hodnoty od 69 dolů už se považují za mentální retardaci. Z povahy rozdělení IQ plyne, že body nejsou rovnocenné. Výsledku 101 dosahuje 47,3 procenta lidí, tedy o 2,7 procenta méně než 100. Rozdíl mezi 120 a 121 už je jen jedno procento. Mezi 130 a 131 jen 0,4 procenta.

Jsou chytří lidé i úspěšní?

Hodně nízké nebo naopak vysoké IQ se dá ze statistického hlediska dobře použít k předpovídání úspěchu v životě. Čím blíž je však člověk k průměru, tím méně IQ znamená. Z toho plyne, že pro většinu lidí, kteří se v pásmu průměru z definice pohybují, by nemělo IQ předpovídat skoro nic. Přesto se vědcům podařilo najít množství vztahů mezi IQ a nejrůznějšími společenskými jevy. Bývají to ale vztahy poměrně slabé.

Tak například je známo, že lidé s nižším IQ se častěji dostávají do vězení. Čím vyšší má člověk IQ, tím vyššího obvykle dosahuje vzdělání. Lidé s vysokým IQ jsou obvykle úspěšní v práci. Příjem lidí s jen mírně nadprůměrným IQ není však o moc menší než příjem vysoce nadprůměrných jedinců. Jako by inteligence byla zboží, jehož cena klesá tím víc, čím víc ho máte.

Lidé s vyšším IQ se také méně dostávají do nemocnic. Není jisté, jestli existuje nějaká přímá spojitost mezi duševní výkonností a zdravím. Mohlo by to znamenat i jen to, že inteligentní lidé se o sebe lépe starají a víc chodí k lékařům. Mohli by se také méně často stávat obětí nejrůznějších nehod, protože dokážou lépe posoudit situaci.

Chytřejší lidé jsou většinou i krásnější, ačkoliv to zní nespravedlivě. Pravděpodobně je to proto, že chytří muži zastávají vyšší společenská postavení, což znamená přístup ke krásným ženám. Navíc inteligence je přitažlivá sama o sobě. Krása i IQ jsou dědičné, takže se chytrým a krásným rodičům rodí chytré a krásné děti.

Kdo by tedy nechtěl být chytřejší, než je? Jak na to se dozvíte v dalších dílech.

2 názory Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 19. 12. 2013 18:04