Budeme nebožtíkům trhat zuby, aby nám tu nekazili vzduch? Tak určitě

Autor: Isifa.cz

Agentura Reuters přišla s věru kuriózní zprávou. Jednou z možností, jak snížit emise rtuti v ovzduší, je prý odstraňování chrupu před kremací. Zubaři vysvětlují, proč je to ještě větší nesmysl, než se zdá na první pohled.

Evropská unie se má v rámci debaty o znečišťování ovzduší zaměřit i na emise rtuti, které vznikají při zpopelňování lidských těl. Podle agentury Reuters se při běžné kremaci uvolní dva až čtyři gramy tohoto jedovatého kovu. Kde se bere? Nebožtíci ho mají v zubech.

Rtuť je běžnou součástí amalgámové zubní plomby

Máte-li v ústech ony stříbřité, tedy amalgámové zubní výplně, máte v ústech rtuť. Přestože se dříve objevovaly poplašné zprávy o nebezpečnosti této složky v plombách, odborníci zdravotní riziko vyvracejí. „Panika z používání amalgámů není opodstatněná. Dává se do zubů sto padesát let a po ulicích nechodí lidé otrávení rtutí. Bezpečnost amalgámu je experimentálně ověřena na obrovském počtu pokusných králíků,“ říká zubní lékař Adam ŠímaDentální kliniky Jan Stuchlík.

Amalgámové výplně obsahující rtuť se nepoužívají v některých skandinávských zemích. Ve zbytku světa je naopak amalgám i nadále standardním materiálem, i když se od něj postupně ustupuje. „V dnešní době se čím dál více používají kompozitní výplně na bázi plastu, které rtuť neobsahují. U nás na klinice amalgámové výplně nezhotovujeme téměř vůbec,“ říká Adam Šíma. Bílá, tzv. kompozitní výplň však klade vyšší nároky na um lékaře i peněženku pacienta.

Stoupá k nebi dým

Prvotním důvodem zákazu amalgámových výplní ve Švédsku, Norsku a Dánsku podle Roberta Vondrušky, vedoucího odborného zubního lékaře pražského Zubního centra Ořechovka, není přímé ohrožení majitele plomby na zdraví, ale právě ochrana životního prostředí, tedy důvod ekologický. A jsme zpátky u nebožtíků.

„K uvolnění rtuti ze zubních výplní dochází ve větší míře pouze při vyšších teplotách, tedy například při kremaci,“ vysvětluje lékař. A to právě ekologickým aktivistům vadí. „Rtuť, která se uvolní při spalování těl, se z ovzduší spolu s deštěm vrací zpět na zemský povrch. Objevit se pak může třeba v rybím mase, jehož požití během těhotenství může způsobit poškození plodu,“ informuje o záležitosti server Novinky.cz.

Kolik rtuti máme v ústech

Obecně lze těžko říci. „Přesné množství rtuti v zubních výplních je závislé na velikosti zubní výplně,“ vysvětluje Robert Vondruška.
„Řádově můžeme hovořit o desetinách, nanejvýš jednotkách gramu rtuti, které jsou při zubních ošetřeních během života člověka potřeba,“ doplňuje Adam Šíma, „pokud se chceme použití rtuti zcela vyhnout, musíme sáhnout po kompozitním materiálu.“

Jenže co s tím? Podle aktivistů je řešení nasnadě: ještě před zpopelněním odstranit zesnulým zuby.

Hanobení mrtvol

Sami ekologové připouštějí, že návrh je ehm, poněkud neetický. Lékař Adam Šíma jej hodnotí mnohem rázněji: „Nemyslím, že by hanobení mrtvol zkvalitňovalo životní prostředí. Zvláště ne při současné míře znečištění lidskou činností nejen u nás, ale i ve světě. Rtuť je navíc součástí mnoha průmyslových výrob.“ Podle Reuters jsou největším zdrojem znečištění rtutí velké uhelné elektrárny. „Emise rtuti vyvolaná technologickými aplikacemi je přibližně poloviční oproti emisi při spalování fosilních paliv a emisi přirozené (jejím významným původcem jsou sopečné plyny),“ uvádí Stanislav SmrčekKatedry organické chemie PřF UK.

I samotná realizace zmíněného nápadu by podle odborníků byla obtížná. „Teoreticky by bylo třeba zuby s výplněmi extrahovat, stejně jako nacisté extrahovali židům v koncentračních táborech zuby se zlatými výplněmi. Když odhlédnu od etických problémů, ani samotné provedení by nebylo jednoduché. Člověk po smrti ztuhne a otevřít mrtvole ústa je dost problém,“ komentuje Adam Šíma.

Případní trhači by tedy neměli snadnou práci. „Pokud by se mělo zabránit uvolňování rtuti do ovzduší při kremaci, musely by se nebožtíkům z úst odstranit všechny zuby s amalgámovými výplněmi,“ upozorňuje také Robert Vondruška. Znamenalo by to buď brát celý chrup šmahem, nebo v ústech nebohých nebožtíků pátrat po tmavých výplních. Hotová práce snů, ne?

Kam s ním?

Další otázkou je, co by se následně se všemi těmi vyextrahovanými zuby dělo. Dnes je praxe taková, že pokud je třeba amalgámovou plombu nahradit či upravit, amalgám odvrtaný ze zubů se zachytává v odlučovači a odvrtaný materiál odvážejí specializované firmy.

„Vzhledem k tomu, že rtuť je v amalgámu poměrně pevně vázána a bez působení vysokého stupně tepla se neuvolňuje, jistě by se našel způsob bezpečného uložení nebo zpracování odpadu firmou, která podobné nebezpečné odpady likviduje,“ domnívá se Robert Vondruška. Z nápadu ale nadšený není. „Co se týká odstraňování chrupu s amalgámovými výplněmi u nebožtíků, nevidím to jako technický, ale etický a legislativní problém,“ říká.

Umíráček pro amalgám?

Proč to dělat jednoduše, když to jde – neeticky, napadne laika. Nedala by se celá šlamastyka se rtutí v zubech vyřešit tím, že se tyto výplně přestanou používat? „Zákazem používat zubní výplně obsahující rtuť by se to vyřešit mohlo, ale s dopadem do daleké budoucnosti. Ještě řadu let budou zpopelňována těla lidí, kteří již amalgámové výplně mají,“ upozorňuje Robert Vondruška. Podle lékaře budou do budoucna v zubních ordinacích amalgámové výplně zcela nahrazeny novými typy a v delším horizontu se tak skutečně problém se rtutí tímto způsobem vyřeší. 

Rovněž Adam Šíma vidí budoucnost a řešení v používání kompozitních výplní. Návrh s vytrháváním zubů považuje za nesmysl: „Je to typický příklad v tomto případě pomatené ekolobby, které vadí evropské kremace, ale ne čínský nebo indický ekologický marasmus.“

14 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 18. 1. 2015 21:47