Brambory na Vysočině rostou buď z kopce, nebo do kopce

Pěstování brambor na Vysočině je prý docela věda, tak jsme to jeli okouknout. Jak se brambory sklízí, třídí, myjí, skladují a balí? A co se dělá s fialovými bramborami, které nikdo nechce?

Podají ruku, pohladí kravku a ukážou na dva tisíce hektarů, které se svými sto pěti zaměstnanci už roky na Vysočině obhospodařují. Jde o Pavla OšťádalaJiřího Nevosáda, jednatele firmy Brop, která v Senožatech pěstuje řepku, jetel, žito, kukuřici, ječmen a hlavně brambory. Na jejich sklizeň jsme se na Vysočinu jeli podívat. Nahlédli jsme na pole, do třídírny, skladů i balírny a nechali si vyprávět, jak je pěstování brambor náročné a zároveň nesmírně zajímavé.

Z programátora úspěšným pěstitelem brambor

Příběh společnosti Brop začíná na Vysočině u jejího zakladatele Pavla Ošťádala. Původně ho čekala slibná kariéra programátora, shoda náhod ho však zavedla na bramborové pole. Před dvaceti lety zařídila matka příroda velký nadbytek brambor a při sklizni tak pomáhal každý, kdo mohl. Ačkoliv Pavel Ošťádal tehdy zastával funkci programátora, na prodeji se podílel i on. Tato práce mu přirostla k srdci natolik, že se začal o brambory aktivně zajímat. Postupně začal do „bramborového průmyslu“ pronikat a od roku 1994 rozběhl svou živnost naplno. Už deset let zásobuje například obchody Tesco, kam dodá asi čtrnáct tisíc tun brambor ročně.

Jede traktor, je to Zetor, jede na Vysočinu orat brambor

Mlha, vlhko, pole rozbahněné, ale žije to tu. Čilou práci na poli nezastává žádný oráč s pluhem a statným koněm, ale mladý traktorista, který s vyorávačem brambor zdolává šest až osm hektarů denně, po dvou řádcích najednou. „Tady na vrchovině se čtyřřádky ani nepoužívají, protože tu je velmi kopcovitý terén,“ vypráví druhý jednatel firmy Brop Jiří Nevosád. Vyorané brambory ještě na poli míří po páse do zadní kukaně, kde je dvě ženy přebírají od kamenů. Jak má více než tři a půl centimetru, sítem neprojde a na pole se zpátky nevrátí. I tímto způsobem, mimo jiné, probíhá tzv. čištění polí. Půda je tu tak sypká a kámen téměř nevidíte.

Na druhé straně pole nás překvapil zvláštní stroj, který se pohyboval velmi líně a nevypadal, že by byl bratrem vyorávače. „Tento stroj dělá mezi brázdami důlky. Několikrát do roka už po dvě léta takhle zkoušíme obnovovat zasakovací schopnost půdy. S Výzkumným ústavem zemědělské techniky hledáme cesty protierozní ochrany. To víte, u nás není žádné pole na rovině, a když přijdou průtrže mračen, můžeme přijít o půdu. Zkoušíme proto, jak ty brambory tady dál dělat, abychom neohrožovali přírodu a zároveň neztráceli půdu díky erozi,“ vysvětluje Jiří Nevosád. V této oblasti má firma Brop dva tisíce hektarů zemědělské půdy, přičemž brambory na polích střídají po šesti letech, aby se půda nevyčerpala. Na stejném poli, jako stojíme dnes, se příští rok může objevit ječmen, pak řepka, pšenice, jetel…

Třídíme na poli, třídíme pořád

„Plná fůra brambor přijede na třídičku, kde pracovnice bramborárny vyřazují z pásu půlky, poškozené či zelené brambory. Následně přejíždí do sítového třídiče, který oddělí příliš malé brambory,“ vysvětluje Jiří Nevosád. Vytříděné brambory se umístí do velkých dřevěných beden, ve kterých tzv. vydýchají a čekají buď na umístění do zchlazovacího skladu, nebo na umytí. „Máme dva systémy mytí. Bubnovou pračku používáme v létě a zkraje na podzim, kdy slupka brambor není tak pevná,“ popisuje Jiří Nevosád. Jde o vodní lázeň, ve které se brambory nejdříve umyjí a před výstupem ještě osprchují. Druhá linka s kartáčem se používá hlavně v zimě, kdy mají brambory slupku zataženou. Umyté brambory se dostanou do čistého provozu, kde se před samotným balením znovu přebírají.

Varné typy brambor a jejich využití

Typ brambor

Charakteristika

Použití

Typ A

Kulatý, kulatooválný či oválný tvar, hladká slupka, žlutá až světle žlutá barva

Ideální pro úpravu takzvaně na loupačku či pro přípravu bramborového salátu

Typ B

Takzvané přílohové, nejpoužívanější varný typ
v domácnosti

Jako příloha, na restování, do gulášů

Typ C

Vyšší obsah škrobu a sušiny, moučnaté

Bramborová těsta, kaše, bramboráky, bramborové knedlíky


Zdroj: Brop

Byť taková brambora vydrží o poznání kratší dobu, poptávka po praných bramborách se rok od roku zvyšuje. Aktuálně se z Vysočiny vyveze sedmdesát procent praných brambor, zbytek tvoří brambory neprané. Ať už v obchodech sáhnete po čisté hlíze nebo té od hlíny, vězte, že brambory se nedělí jen podle varných typů, které uvádí tabulka. Pro fajnšmekry je důležitá i odrůda, která je uvedena obvykle na druhé straně obalu nebo na etiketě. Protože není A jako A a není C jako C. Oblíbená je odrůda Bernadette, která je definována jako varný typ BA, a proto je vhodná na výrobu bramborových salátů, restování nebo jako samostatná příloha. Na kaši se hodí například odrůda Melody, Musica a Maritiema. Na restování je výborná nová odrůda Bropanna a na bramborový salát pak tradiční Keřkovské rohlíčky, ale i Bropanna. 

Fialové brambory nikdo nechce

Když vidíte, kolik brambor se od sklizení po zabalení vytřídí, nevěříte vlastním očím. Ale i tento „odpad“ umí na Vysočině využít. Ty lepší kusy si za pár korun odkoupí chráněné dílny, část míří do vlastní bioplynky, některé do lihovaru.

Zajímavý je osud fialových brambor, které se chtěly před lety prosadit na trhu. I na Vysočině jim dali šanci, jenže o ně na trhu zájem nebyl. (Vzpomínáte na odpudivou fialovou kaši?) Aby oddálili jejich zkázu, vyrobili z nich bramborovou mouku. „Trvanlivost měla dva roky, tak jsme si mysleli, že ji za tu dobu prodáme,“ říká Jiří Nevosád. Nezadařilo se a bramborová mouka skončila v korytech dvanácti set krav zemědělského družstva, které je v areálu bramborárny.

1 názor Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 6. 1. 2016 8:47