Biopotraviny Čechy zajímají stále víc

V našich nákupních košících zaujímají biopotraviny a produkty ekologického zemědělství, stále větší místo. Celkový podíl spotřebitelů kupujících biopotraviny se podle průzkumu Ministerstva zemědělství dostal na téměř 40 procent. Biopotraviny zná naprostá většina dotázaných. I když už v roce 2008 vědělo o biopotravinách velké množství lidí, a to 92 procent, v roce 2010 k tomu přibyla další čtyři procenta obyvatel. Čtvrtina dotázaných pak ví i to, kde se nejblíže v jejich okolí nachází ekologická…

V našich nákupních košících zaujímají biopotraviny a produkty ekologického zemědělství, stále větší místo. Celkový podíl spotřebitelů kupujících biopotraviny se podle průzkumu Ministerstva zemědělství dostal na téměř 40 procent.

Biopotraviny zná naprostá většina dotázaných. I když už v roce 2008 vědělo o biopotravinách velké množství lidí, a to 92 procent, v roce 2010 k tomu přibyla další čtyři procenta obyvatel. Čtvrtina dotázaných pak ví i to, kde se nejblíže v jejich okolí nachází ekologická farma.

Uvedl to Zpravodaj Bio-info na základě údajů z výzkumu Ministerstva zemědělství.

Z průzkumu ministerstva vyplynulo, že nejčastěji nakupují biopotraviny lidé s maturitou a vysokoškolským vzděláním. Zatímco v roce 2008 nakupovalo 31 procent těchto spotřebitelů biopotraviny několikrát za měsíc a 11 procent několikrát týdně, v roce 2010 si pro biopotraviny už chodilo několikrát za měsíc 41 procent lidí a několikrát týdně 12 procent lidí.

Průměrná měsíční částka, kterou jsou spotřebitelé ochotni za biopotraviny vydat, se pohybuje u poloviny dotázaných do 500 korun, což podle jejich odhadu představuje průměrně 17 procent útraty domácnosti za všechny potraviny.

Nejčastěji nakupujeme bio mléko, bio maso a bio ovoce a zeleninu. Hlavním důvodem pro ty dotázané z průzkumu, kteří biopotraviny nekupují, je jejich vysoká cena.

Výzkumy ministerstvo provedlo na podzim v roce 2008 a 2010 s cílem zjistit, jak moc se změnilo povědomí českých spotřebitelů o biopotravinách. Zúčastnili se jich obyvatelé středních a větších měst s minimálně středoškolským vzděláním, jejichž průměrný měsíční příjem na jednoho člena domácnosti činí 15 000 korun.