Během ku zdraví, nebo k trvalé invaliditě?

O běhání se často mluví jako o nezdravé aktivitě. Škodí přeci kolenům, kotníkům a bolí z něj záda. Je to pravda? Jak je potom možné, že vídáme tolik běžců-seniorů? A vůbec – máme na život přidělený počet kroků, které vychodíme nebo vyběháme, a pak šlus?

běhání

„Běh je zlo, které škodí kloubům a bolí z něj záda!“ To bývala jedna z mých oblíbených výmluv a dobrý důvod, proč zůstat doma na gauči a nejít se proběhnout. Jenže teď zjišťuji, že čím více běhám, tím méně kolena cítím – tedy nebolejí mě. Jak je to možné? Odborníci se shodují v tom, že pravidelná přiměřená zátěž při běhání kolenům spíše prospívá. Posiluje klouby, svalstvo a je dobrou prevencí proti osteoporóze, tedy řídnutí kostí. 

Pokud tedy vyběhnete jednou za rok, pravděpodobně vás budou kolena bolet víc než pravidelného běžce. Samozřejmě stále mluvíme o přiměřené zátěži. Tereza Štvánová, která běhala vrcholově do svých zhruba pětadvaceti let, popisuje svoje zkušenosti: „Běh mi dal mnoho dobrého. Například fungující metabolismus a hlavně každodenní nášup endorfinů. Samozřejmě vrcholový sport si vybírá i svou daň v podobě zranění. U mě,  jako u běžkyně, to byla nejčastěji zranění svalů, bolavá záda a záněty okostice, případně na mnoha místech zablokovaná páteř.“

Pokud potkáváte v ordinacích lékařů vrcholové běžce, tak z toho rozhodně nevyvozujte závěr, že běh jako takový ohrožuje zdraví. „Vrcholoví sportovci jsou často tlačeni k výkonům, přestože nejsou stoprocentně zdraví. Proto se stává, že atlet závodí s nedoléčeným zraněním nebo absolvuje trénink přes bolest, což sebou přináší další rizika,“ uvádí Tereza Štvánová některé důvody, proč riziko hrozí spíše vrcholovým sportovcům.

Poukaz na sportovní kurz v hodnotě 1890 Kč může být váš!

Chcete, aby vám běh neškodil? Nešetřete na botách!

O tom, že běh není takovým zlem, jak se mu často přisuzuje, svědčí i fakt, že stoupá počet veteránů, kteří pravidelně běhají čtyřicet a více let. Klouby jim stále slouží. Člověk se totiž nerodí s předurčeným počtem kroků, tělo je schopné regenerace.

Velká kunratická

Samozřejmě záleží také na charakteru povrchu; je rozdíl, zda běháte „po měkkém“, nebo jestli trénujete na tvrdém asfaltu. Začátečníci by rozhodně měli běhat po měkkém povrchu. „Zpočátku jsem nebyla vůbec schopná běhat po asfaltu. Bolela mě z toho kolena. Teď trénuji kdekoliv, třeba na silnici,“ říká rekreační běžkyně Alena Tvrdečková a dodává, že lesní cestě se nic nevyrovná. „Samozřejmě běh v přírodě, kdy nedýcháte zplodiny z výfuků aut a můžete se kochat krásnou přírodou,  je zdravější i zábavnější.“ 

Ať si zvolíte jakoukoliv trať, vždy dodržujte zásadu kvalitní obuvi. Ve vyšmajdaných teniskách toho moc neuběhnete a pokud přece jen, objednejte se rovnou k ortopedovi. Běžecká obuv se liší i podle toho, pro jaký povrch je určená. Více se o tom dozvíte v jednom z příštích dílů našeho seriálu, kde se budeme věnovat výhradně běžecké obuvi.

Anketa

Je běh zdravý?

Běh svědčí pouze zdravým

Samozřejmě základním předpokladem je zdraví sportovce. Běh je prevencí, nikoliv lékem. Pravidelný běh například posiluje srdce, pokud ale již máte kardiovaskulární problémy, rozhodně byste se měli nejprve poradit s lékařem.

sportovní lékař ordinace

Předtím, než se začnete věnovat nějakému sportu, tedy i běhu, měli byste se nechat vyšetřit tělovýchovným lékařem a podstoupit zátěžový test. „Pokud je někdo bez pohybu a najednou se rozhodne svůj postoj od základu změnit a začne například běhat, může se vyskytnout nějaký zdravotní problém. Nikdo přece neví, jak jeho organismus vlastně funguje,“ varuje i relativně zdravé začínající sportovce tělovýchovná lékařka MUDr. Jana Hlaváčová z Brna.

Seriál „Lenoch maratoncem“ vzniká ve spolupráci se společností BOOTCAMPS. Soutěžte s námi o poukaz na VITAL BOOTCAMPS!

Foto: Ivana Dvorská 3×, Filip Singer 1×