Dá se barva očí použít jako primitivní test otcovství?

Jak přijdeme ke své barvě očí? Jsou modroocí novorozenci strategií přírody proti odhalení kukaččích dětí? Do kdy se barva očí může změnit a jak souvisí s povahou člověka?

Modrá, zelená, šedá, hnědá, žlutá a černá. To jsou zhruba všechny možné barvy lidských očí. Navíc jedinci postižení albinismem, vzácnou genetickou poruchou, při které se v těle netvoří barvivo melanin, mají oči červené. Někteří lidé mají každé oko jiné. Oči dalších mohou být dokonce dvoubarevné.


Autor: Copyright © 123RF Stock Photos

Barva očí souvisí pravděpodobně i s psychickými vlastnostmi člověka a mění se v závislosti na věku a světelných podmínkách.

Tmavoocí méně pijí, modroocí koktají

Modrooké děti jsou podle výsledků vědeckých studií plašší, bojácnější a stydlivější než jejich vrstevníci. Výzkumníci našli i souvislost s požíváním alkoholu. Tmavoocí jedinci ho vypijí méně.

Barva očí nejspíš odráží složitou síť biochemických vztahů, která způsobuje o něco menší odolnost tmavookých lidí vůči negativním účinkům alkoholu. Světlá barva je naopak spojena s úzkostností, a tedy možnou vyšší potřebou pít. Lidé s modrýma, šedýma nebo zelenýma očima mají prý také o něco větší problémy s koktáním. Ve výzkumu, který proběhl před rokem a půl na přírodovědecké fakultě Karlovy univerzity, připadaly pokusným osobám hnědoocí muži dominantnější než modroocí.

Ačkoliv má barva očí zřejmě mnoho souvislostí s dalšími lidskými vlastnostmi, jejich přesná povaha není ještě vědcům většinou známa. Třeba v případě už zmiňovaného výzkumu z Karlovy univerzity se zdá, že sama o sobě dominanci nevyjadřuje. Když vědci v počítači přebarvili duhovky na fotografiích, vztah přestal platit. Jako by hnědoocí lidé měli všichni nějaký rys tváře, kteří světloocí lidé nemají.

Ani dědičnost barvy očí není ještě zcela prozkoumána.

Přečtěte si také: Co dědíme po předcích? Výši IQ

Oči po tatínkovi, nebo po sousedovi?

Barvu očí bylo zvykem udávat jako typickou lidskou vlastnost, kterou určuje jeden nebo několik málo genů. Časem ale vyšlo najevo, že to není pravda.


Autor: http://museum­.thetech.org/u­genetics/eyeCal­c/eyecalculator­.html

V současnosti genetici tvrdí, že geny, které ji určují, ještě neznají. Jsou však hodně blízko. Barvu očí dokážou určit s devadesátipro­centní přesností na základě výskytu šesti úseků DNA. Pravděpodobně ne tak přesný, ale zábavný je i nástroj, který předpovídá barvu očí dětí podle barvy očí jeho rodičů a prarodičů.

Genetika je zajímavá i z jiného pohledu. Dá se barva očí použít jako primitivní test otcovství? Zřejmě spíše ne. Podle současných vědomostí se může objevit téměř jakékoliv kombinace barvy očí dítěte a rodičů. Jedinou výjimku by mohli tvořit modroocí lidé.

Modrooký muž s modrookou ženou by měli mít modrooké děti. Podle nedávné studie modrookým mužům skutečně připadají atraktivnější modrooké ženy, u nichž si mohou být o něco jistější otcovstvím potenciálních potomků. Ženám ani jiným než modrookým mužům na podobných detailech nezáleží. Špatná předvídatelnost barvy očí potomstva by se dala považovat i za maskovací mechanizmus, jímž se kukaččí děti brání proti prozrazení.

Barva očí nemusí být stálá

Maskovací teorii nasvědčuje i všeobecně známý fakt, že se děti rodí s modrýma očima. Zbarví se jim většinou do jednoho roku, ačkoliv občas to může trvat i déle. Ve výjimečných případech až do tří let. Oční pigment mohou ovlivňovat i hormonální změny, jako je puberta, těhotenství nebo klimakterium. Jedná se však o drobné změny v odstínu.

Barva očí nemusí být úplně stálá už z čistě fyzikálních důvodů. Barevný dojem totiž neovlivňuje jen stavba oka, ale i světelné podmínky. Víc se to týká zase světlejších odstínů. Část oka, která mu dává barvu, se jmenuje duhovka, latinsky iris. Její vnitřní strana bývá v různé míře pokryta jediným pigmentem, melaninem. Tím se lišíme od jiných živočichů, jako jsou třeba ptáci, kteří mají v oku pigmentů několik.

Pravděpodobně vám teď vrtá hlavou, jak může jediné barvivo tolik různých barev očí. Základní barva melaninu se obvykle popisuje jako hnědá až černá. Kromě oka ho máte třeba i v kůži. Přibývá ho, když se opalujete. Když je melanin hnědý, proč nemáme všichni hnědé oči, vzájemně se lišící jen odstínem? Může za to jev, pojmenovaný podle svého objevitele, britského fyzika Lorda Rayleigha, Rayleighův rozptyl.

Podle Angličanových výpočtů závisí míra, jakou se změní dráha světla při průchodu nějakým hmotným prostředím, na jeho vlnové délce. Vlnové délce říká většina lidí barva. Světlé barvy očí vznikají odlišným rozptylem některých vlnových délek světla opouštějícího oko v hmotě duhovky a v nitrooční kapalině. Jelikož záleží i na vlnové délce světla, které, které do oka přišlo, může se nám barva očí některých lidí jevit jako proměnlivá, podle aktuálních světelných podmínek.

Červánky, nebo onemocnění?

Stejný efekt způsobuje modré zbarvení oblohy. Bílé sluneční světlo obsahuje všechny barvy duhy. Masa vzduchu nejvíc rozptyluje modré světlo, jehož k nám dorazí nejvíc. Při západu slunce, když je naše mateřská hvězda nejníže nad obzorem, k nám naopak doletí nejvíc nerozptýleného červeného světla.

Aby těch vlivů nebylo málo, podíl na zabarvení očí může mít také zdravotní stav, respektive jeho změna. Oči při nemoci mohu být o něco tmavší nebo světlejší než obvykle, barvu ovlivňují i některé užívané léky. Některé názvy nemocí ostatně přímo souvisejí s barvou očí – v konečném stadiu zeleného zákalu (glaukomu) oko dostává nazelenalou barvu, mezi příznaky žloutenky patří typické zežloutnutí očního bělma.

Každopádně v případě změny zabarvení očí je vhodné poradit se s lékařem.

Zdroje:
http://www.sprin­gerlink.com/con­tent/766n130226­m12n24/fulltex­t.pdf
http://web.na­tur.cuni.cz/fi­losof/images/sto­ries/kleisner/Kle­isner-K._Eye-color-predicts-but-does-not-directly-influence-perceived-dominance-in-men_2010.pdf
http://en.wiki­pedia.org
http://science­.howstuffworks­.com/nature/cli­mate-weather/atmos­pheric/sky.htm
http://hyperphy­sics.phy-astr.gsu.edu/hba­se/atmos/blus­ky.html

4 názory Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 4. 11. 2013 0:30