Banány, jak je známe, likviduje plíseň

Autor: Isifa.cz

Žádné jiné exotické ovoce není u nás tak oblíbené, jako banány. Z hlediska hmotnosti jsou dokonce čtvrtou nejkonzumovanější potravinou v ČR. To ale může za pár let skončit.

Důvodem je nová varianta plísně Fusarium oxysporum cubense (FOC), konkrétně subvarianta „Tropical Race 4“ (TR4), která se velmi rychle šíří z jihovýchodní Asie směrem na západ a do severní části Austrálie. Plíseň napadá kořenový systém banánovníků i nadzemní části rostlin, a vypadá to, že před ní není úniku. Tedy běžnými šlechtitelskými metodami.

Banán odsouzený k zániku

Právě klasické šlechtitelské metody křížením divokých odrůd banánovníků způsobily, že vyšlechtěná odrůda určená k přímé lidské spotřebě, kterou konzumujeme i u nás (Cavendish), ztratila schopnost pohlavně se množit a nevytváří semena. Kulturní banánovníky se tak množí pouze vegetativně, což v praxi znamená, že současné banánovníky jsou v zásadě klony „praotce banánovníku“ odrůdy Cavendish.

Tento způsob množení banánovníků je přitom maximálně rizikový – rostlina geneticky stagnuje, nedokáže reagovat na měnící se podmínky v prostředí, ve kterém roste, což uvedený druh odsuzuje dříve či později k zániku. Okolní prostředí se totiž neustále vyvíjí, a jak je známo, nejrychleji se vyvíjí právě jednoduché organismy, jako jsou viry, bakterie nebo třeba právě plísně. Důkazem jsou neustálé mutace virů, které v minulosti (a v budoucnosti to bude nepochybně také) děsily planetu rizikem pandemie ptačí chřipky, nebo právě nová varianta plísně FOC TR4.

Kauza konce banánů Cavendish ale může být nakonec modelovou osvětou spotřebitelů ohledně rizik a přínosů při šlechtitelském uplatňování biotechnologií, známých především pod poněkud degradovaným pojmem „geneticky modifikované organismy (GMO).

Australané testují GMO banánovníky

V první řadě se v praxi ukazuje, že ani „přirozené“ šlechtitelské procesy nejsou bez rizika a mohou vyústit až do neplodnosti takto vyšlechtěných druhů rostlin. Na druhé straně jsou to právě biotechnologie, tedy řízená změna genetické informace, které mohou existenci oblíbených banánů zachovat. V loňském roce byl přitom i díky českým vědcům pod vedením profesora Jaroslava Doležela přečten kompletní genom banánovníku, což fakticky znamená možnost skutečně cíleně genetické dispozice banánovníků změnit. Pokusy v tomto směru již proběhly, podle šéfa české komise pro GMO Jaroslava Petra se tak stalo právě v již ohrožené Austrálii. Tamní vědci přenesli geny pro odolnost z divokého banánovníku do rostlin odrůdy Cavendish. Geneticky modifikované banánovníky zasadili do půdy těžce promořené plísní FOC-TR4, přičemž ani po 18 měsících žádná z rostlin neonemocněla.

Je to tak trochu návrat ke kořenům, v tomto případě doslova. Na samém začátku uplatňování biotechnologií při řízeném šlechtění hospodářských plodin byla přitom snaha zvýšit jejich odolnost vůči škůdcům. Škůdci hospodářských plodin totiž podle statistik dokázali zlikvidovat třeba i 40 procent celkové úrody. V budoucnosti by dokonce mohly biotechnologie zachránit 100 procent světové úrody banánů.

Evropa je proti biotechnologiím

S uplatňováním biotechnologií (GMO) nemá navíc svět, až na EU, žádný problém, neboť produkce vůči škůdcům odolnějších nebo obsahem látek nutričně výhodnějších GMO plodin se ekonomicky vyplatí. Vyplatí se i ekologicky, neboť geneticky obohacené rostliny schopné bránit se škůdcům znamenají nižší zatížení životního prostředí chemií díky výraznému omezení potřeby ochranných postřiků. Přesto je řada laických spotřebitelů zejména v Evropě díky dřívějším kampaním „ochránců přírody“ přesvědčena, že biotechnologie jsou nepřirozené a škodí přírodě i jim samotným. To ale tisíce vědeckých prací z desítek zemí pokaždé vyvrátily.

K tématu: Nádory z geneticky modifikované kukuřice?

Banány, právě kvůli své oblíbenosti, tak mohou přinést důkaz o nezávadnosti biotechnologií v praxi i pro Evropany. Nejen kvůli tomu ostatně rostou v poslední době snahy významných evropských kapacit přesvědčit kompetentní orgány EU o přehodnocení dosavadního odmítavého postoje ke genetickému šlechtění. Nejnověji se tak stalo letos, symbolicky na Světový den výživy 16. října, kdy byl jménem PRRI (Public Research and Regulation Iniciative) a řady dalších organizací zaslán dopis hlavním představitelům EU s cílem vyjádřit znepokojení nad dopady politiky EU týkající se GMO. V dopisu, který je podepsán představiteli vědeckých organizací z Francie, Rumunska, Portugalska, Španělska, Itálie nebo Německa (tedy i zemí, které patří oficiálně mezi odpůrce GMO), se mimo jiné uvádí: „Na rozdíl od konkurentů mimo EU, zemědělci v EU nemají přístup ke GM odrůdám plodin, které by mohly pomoci zvýšit produktivitu a zároveň zmenšit dopad na životní prostředí. Nemít tyto možnosti k dispozici znamená významnou ztrátu příjmů pro zemědělce a významné promarnění příležitosti, například k redukci používání pesticidů.“

Zpět ale k banánům, na jejichž záchranu lze samozřejmě použít i jiné metody, než biotechnologie. Totiž metody chemické, které jsou ovšem v řadě vyspělých zemí světa zakázané. Bude jistě zajímavé sledovat, jak se celý problém vyvine. Pakliže se totiž v zájmu výživy lidstva povolí chemická likvidace plísně FOC TR4 (a i dalších škůdců banánovníků, třeba háďátka), stane se tak zřejmě na základě tlaku ochránců přírody, kteří jsou v drtivě většině také odpůrci GMO. Pak bude ovšem otázkou, jaké je jejich pojetí ochrany přírody…

Banány jedí nejmenší

Dalším zajímavým rozměrem bude vyřešení problému značné obliby banánů u dětí. Právě pro nejmladší generaci platí, že banány jsou často první ovocnou ingrediencí, kterou se obohacuje dětská strava v období těsně po ukončení kojení. Banány jsou přitom skutečně specifické ovoce – obsahují na ovoce velmi malé množství vody (jen zhruba 74 procent, ovoce a zelenina přitom standardně obsahuje kolem 90 procent vody), a jsou velmi sladké. To je ovšem, jak odhalily v minulosti četné vědecké práce, hlavně pro maminky jisté varování. Platí totiž (samozřejmě ne absolutně, neboť absolutně při stravování neplatí vůbec nic), že pokud je onou první ingrediencí sladký banán, odmítá následně řada dětí konzumovat kašičky a další dětskou stravu obohacenou kyselejšími přísadami. Praktickou radou je tak nezačínat v dětské stravě banánem – zvyšuje to riziko odporu dětí k jiným druhům ovoce, třeba i k našim jablkům.

Což ovšem neznamená vyloučit banány z dětské (či i dospělé) stravy. Jde pouze a jen o to, že faktor dětí může v přístupu k problému záchrany banánů sehrát značnou roli. Na jednu stranu „pozitivní“ – obliba banánů u dětí bude zřejmě v praxi generovat požadavky banány dále konzumovat a tedy je nějak zachránit. Role dětí může být ale využita i opačně – právě proto, že jde o nejmenší a objektivně rizikovější populaci z hlediska způsobu stravování, mohou být případné GMO banány označeny za naprosto nevhodné, a jak je u odpůrců GMO zvykem – rizikové. Na to, jak to dopadne, ale patrně nebudeme zas tak moc dlouho čekat…

28 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 20. 1. 2014 10:42