Bakterie zabiják: antibiotika nezabírají, máme se bát?

V Belgii zemřel první člověk, další nakažené hlásí Austrálie a Británie. Hrozí nám nová světová pandemie? Nebo jde o planý poplach vyvolaný farmaceutickými firmami?

Nemocní jsou nakaženi bakterií, která produkuje enzym NDM-1 odolný vůči všem známým antibiotikům. Hrozí nám nová světová pandemie nevyléčitelné nemoci?

O útocích „smrtící bakterie“ sporadicky informují i česká média, byť se na českém území v kombinaci s enzymem NDM-1 (New Delhi metalo-beta-laktamáza) dosud nevyskytla. Zahraniční odborníci mluví o velkém nebezpečí obrovských pandemií, pokud by enzym NDM-1, který dokáže zničit molekuly antibiotik, začaly produkovat i snadno přenositelné bakterie. Proti takové nákaze by pak nebyly žádné účinné léky. Je ale situace opravdu tak vážná, nebo jde zase o planý poplach vyvolaný farmaceutickými firmami, které nečekaně přijdou se zázračným lékem?

„Dáreček“ z Indie a Pákistánu


Autor: Agentura SXC

„Tato bakterie se běžně vyskytuje po celém světě, ale teď začala produkovat enzym, který vyvolává rezistenci vůči širokospektrálním antibiotikům,“ řekla serveru Vitalia.cz primářka infekčního oddělení Fakultní nemocnice Motol v Praze Jiřina Hobstová. „Vzácně se tento jev objevil u nás, byť u jiného typu bakterie. Známý je jeden případ dítěte, které bylo léčeno více druhy antibiotik,“ dodala. Nejrizikovější skupinou pro nákazu bakterie produkující enzym NDM-1 jsou právě lidé se sníženou imunitou, kteří nadužívali antibiotika.

Belgičan, který tento měsíc nákaze podlehl a je první známou obětí „smrtící bakterie“ na území Evropské unie, se podle dostupných informací vážně zranil při autonehodě v Pákistánu a nakazil se při hospitalizaci v tamní nemocnici. Další případ nakaženého Australana směřuje také do jihovýchodní Asie, konkrétně do Indie, kde podstoupil plastickou operaci. „Je velmi pravděpodobné, že v těchto zemích nemají správnou politiku užívání antibiotik, a bakterie vůči nim začínají být rezistentní,“ míní primářka Hobstová.

Čtěte téma: Jak se vyvarovat nadužívání antibiotik?

Podle zprávy Ministerstva zdravotnictví se antibiotika nadužívají a často se podávají i u nemocí virových…

Hodně antibiotik = hodně velké problémy

Stejného názoru je i bývalý mluvčí ministerstva zahraničí Tomáš Cikrt, který nyní mediálně zastupuje tři menší soukromé nemocnice ve středních Čechách, například v Brandýse nad Labem. „Vědci přišli s antibiotiky – a bakterie s mechanismy, kterými jim odolávají. Čím více a neuváženěji antibiotika používáme, tím více se s nimi učí bakterie žít, různě upravují svůj genetický kód a stávají se vůči antibiotikům tzv. rezistentní. Rezistence vůči antibiotikům rok od roku roste, je to vážný problém moderní farmakoterapie,“ varuje.

Jedinou účinnou obranou proti tomuto jevu je podle Cikrta racionální používání dostupných léků, tedy antibiotická politika. „I přes podivný název se jedná o odborný postup, který stanovuje, kdy se která antibiotika mají používat. Celé kouzlo spočívá v tom, že některá z nich jsou vyčleněna jenom na obtížně řešitelné případy tam, kde ostatní „obyčejná“ selhávají a zůstávají v záloze,“ líčí mluvčí. Jenže v některých zemích lékaři nasazují silná širokospektrální antibiotika i v případech, kdy to není nutné, a bakterie si na ně „zvykají“.

Bakterie nesoucí enzym NDM-1 dokáží odolat nejen takzvaným betalaktámovým antibiotikům, jako je třeba penicilin, ale i těm, které byly dosud vysoce účinné a spolehlivé. Jde o karbapenemy, označované také jako antibiotika poslední instance. Pokud při léčbě nezaberou ta, většinou už není pomoci. „Objevují se proto výkřiky typu, že nastal konec éry antibiotik. Já bych byl opatrnější. Není to rozhodně informace nová – bakterie rezistentní na karbapenemy už byla vloni zaznamenána v USA, Británii, Izraeli, Řecku, Turecku, čili není překvapením ani v Indii. Strach panuje z toho, že NDM-1 je schopen údajně snadno „přeskočit“ z jednoho kmene bakterií na druhý, což až dosud u jiných rezistencí běžné nebylo. I to bych zatím ale bral s rezervou,“ uklidňuje Tomáš Cikrt.

Čtěte téma: Krvavá historie plastické chirurgie

První zákroky plastické chirurgie byly extrémně bolestivé, krvavé a nebezpečné. Přesto je lidé podstupovali ve víře, že se jim zlepší život. Touha po kráse je stará stejně jako lidstvo samo.

Výlet za levnou plastikou do Asie se nemusí vyplatit

Případy, ke kterým došlo v Indii, Pákistánu a Velké Británii, se většinou týkaly nakažení bakteriemi Escherichia coli a Klebsiella penumoniae. Escherichia je přitom naprosto běžnou bakterií, která žije v lidských střevech, ale pokud se dostane do otevřené rány, způsobí infekci. Běžně se to děje spíš v nemocnicích, kde je takové riziko proniknutí bakterie do otevřené rány mnohem větší. Proto se pozornost vědců kloní k nemocničním zařízením v Indii, Pákistánu a Británii, kde se případy nakažení „smrtící bakterií“ objevily.


Autor: Agentura SXC

Primářka Jiřina Hobstová míní, že za přenos této nákazy může i „plastická turistika“. „V Indii se hodně rozmohly soukromé kliniky, které poskytují plastické operace. V Británii jsou na tyto operace dlouhé pořadníky a jsou příliš drahé, v Indii výrazně levnější a většinou bez čekání. Jde o placenou záležitost, takže se lékaři snaží, aby jejich klient měl co nejlepší péči, a zbytečně mu podávají silná antibiotika. V takových nemocnicích je pak rezistence bakterií vůči antibiotikům obrovská,“ říká.

Jenže rezistence vůči antibiotikům se vyskytuje na celém světě, včetně České republiky. „Jiná bude na urologickém oddělení v Ústřední vojenské nemocnici ve Střešovicích a jiná u nás v Motole. Záleží na tom, kterému typu antibiotik dává ta která nemocnice přednost,“ upozorňuje Hobstová. „Jedinou účinnou prevencí je racionální používání antibiotik, a také důrazné dodržování hygieny, zejména mytí rukou na chirurgii. Ruce jsou nejčastější příčinou přenosu infekce,“ varuje primářka.

Anketa

Zajímáte se o to, jestli nedostáváte antibiotika zbytečně?

Jaké riziko hrozí v České republice?

Hrozí tedy přenos „indické“ bakterie s enzymem NDM-1 i na pacienty českých nemocnic? Jiřina Hobstová se takového scénáře příliš nebojí. „Světová pandemie rezistence bakterií na antibiotika už v podstatě probíhá, jen je v různých zemích různě intenzivní,“ říká. Přesto české nemocnice situaci okolo enzymu NDM-1 bedlivě sledují. „Riziko pro naše pacienty je zatím extrémně nízké, dosud nebyl tento druh rezistence na našem území zaznamenán,“ uklidňuje Tomáš Cikrt. Nemocnice podle něj musí dodržovat zásady správné antibiotické politiky a důsledně dohlížet na jejich používání v případě vyhlášení jakékoli rezistence.

A co když skutečně dojde k pandemii bakterií s enzymem NDM-1? „Pokud by k tomu došlo, což považuji za krajně nepravděpodobné, pak by se muselo jednat o opatření koordinovaná ministerstvem zdravotnictví  – hlavním hygienikem a Národní referenční laboratoří při Státním zdravotnickém ústavu. Není možné, aby si každá nemocnice dělala, co sama uzná za vhodné,“ říká Cikrt ze zkušenosti někdejšího mluvčího ministerstva zdravotnictví.

Obavy však zřejmě nejsou na místě, největší riziko hrozí pacientům, kteří leží v nemocnici, v níž se vyskytne případ napadení takovou bakterií. „V takovém případě je nutná bezodkladná izolace,“ varuje primářka Hobstová.

Nejde ale zase jenom o zbytečné haló vyvolané farmaceutickými firmami, které by se rády přiživily na další vlně hysterie podporované – možná v dobré víře – médii? „Nelze vyloučit, že se to někomu hodí. Může jít třeba i o poukázání na stav indického zdravotnictví, kde se používají nejen neracionálně antibiotika, ale ve velké míře i padělky léčiv, čímž velcí výrobci přicházejí o velké peníze,“ říká Tomáš Cikrt.

Indové se proti tomu brání: podle jejich mínění je to útok na rozjíždějící se byznys jejich plastické chirurgie, která cenově výrazně konkuruje západním klinikám. Cikrt ale upozorňuje, že rezistence na antibiotika je holý fakt, stejně jako objev genu, jenž stojí za produkcí enzymu, který bakterie proti antibiotikům chrání. „Čili velká obezřetnost, zpřísněný dohled a celosvětové sledování jsou zcela nezbytné. Zatím je to úkol spíše pro svět a některé země, méně pro Českou republiku. My zatím vystačíme s tím, co jsme si předsevzali – racionální antibiotickou politikou. Sledujme ale společně, co bude reálné nebezpečí a co mediální bublina,“ vyzývá čtenáře.

Čtěte téma: Bylo vyhlášení pandemie prasečí chřipky podvodem století?

Naletěly WHO a vlády jednotlivých zemí farmaceutickým firmám, jež kvůli svému byznysu s vakcínami nadsadily údaje i nebezpečnost šíření prasečí chřipky?

1 názor Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 18. 8. 2010 10:48