Na pracovním stole je 400x více bakterií než na záchodovém prkénku

Autor: Copyright © 123RF Stock Photos

Podrobná studie ukázala, že nikoli toalety, ale pracovní stoly a kuchyňky jsou pravým rájem bakterií. K tomu přispívá i to, že skoro čtvrtina lidí si nemyje ruce po použití záchodu.

Pokud jste si mysleli, že toalety jsou epicentrem mikrobů na pracovišti, nechtějte ani vědět, jak je to s kancelářskými odpočívárnami a kuchyňkami, vyplývá z detailní a komplexní studie provedené společností Kimberly-Clark Professional. Místo, kde si lidé připravují a jedí oběd, vede žebříček „ohnisek“ výskytu mikrobů v celém kancelářském prostředí.

„Na běžném pracovním stole se nachází 400× více bakterií než na záchodovém prkénku. Podobné znečištění vykazuje i klávesnice, telefonní sluchátko či počítačová myš,“ říká Jan Pipek ze společnosti Kimberly-Clark Professional, která do českých podniků zavádí Projekt zdravé pracoviště. „Výsledky průzkumů navíc ukazují, že si přibližně 15 % žen a 25 % mužů nemyje ruce po použití toalety v práci a roznáší bakterie dál. Mytím, otíráním a dezinfikováním mohou přitom lidé snížit míru nachlazení, chřipkových a žaludečních onemocnění až o 80 %.“ 

Jaroslava Zelenková z Hygienické stanice hl. města Prahy doplňuje, že mikroorganizmy jsou součástí našeho života, sice je nevidíme, ale občas jejich projevy pocítíme na zdraví. Kolik mikrobů se v našem okolí nachází, záleží na nás, jak se chováme, jak dbáme na základní hygienu, zejména hygienu rukou. Ruce se v přenosu mikroorganizmů podílejí vysokým procentem.

Nejšpinavější? Dřez a rukojeť mikrovlnky

Cílem studie bylo identifikovat místa na pracovišti, kde je největší množství mikrobů. Dřez a rukojeť mikrovlnné trouby se ukázaly být nejšpinavějšími povrchy, kterých se zaměstnanci pracující v kancelářích dotýkají každý den. Odborníci projektu nasbírali téměř 5000 individuálních stěrů z kancelářských budov, v nichž pracuje více než 3000 zaměstnanců. Budovy reprezentovaly široký průřez různými typy kanceláří, včetně výrobních zařízení, právních firem, pojišťovacích společností, zdravotnických společností a call center.

Podle studie, která byla provedena ve spolupráci s Charlesem Gerbou, profesorem mikrobiologie na Arizonské univerzitě, je podíl testovaných povrchů s vysokou úrovní kontaminace (úroveň ATP 300 nebo vyšší) následující:

  • 75 % kohoutků a baterií dřezů v odpočívárnách
  • 48 % úchytů dvířek mikrovlnných trub
  • 27 % klávesnic
  • 26 % úchytů dveří ledniček
  • 23 % tlačítek chlazení vody
  • 21 % tlačítek výdejových automatů

Kromě toho byly na polovině všech počítačových myší a stolních telefonů naměřeny hodnoty ATP přesahující 100, což naznačuje, že ačkoli se lidé zřejmě zodpovědněji starají o čistotu svých osobních prostor, stále je třeba zvyšovat povědomí o důležitosti hygieny rukou a povrchů v kancelářích. „Lidé jsou si vědomi rizika mikrobů na toaletách, ale ostatním prostorám se nedostává stejného stupně pozornosti. Tato studie ukazuje, že kontaminace se může šířit pracovištěm, když si zaměstnanci připravují oběd, vaří si kávu nebo prostě píšou na klávesnicích,“ řekl Charles Gerba.

Zásadní roli mají úklidové firmy, jejichž služby značně napomáhají úspěšnému vydezinfikování společných kancelářských prostor. Ovšem proto, že se kuchyňky a osobní pracovní místa mohou okamžitě znovu kontaminovat, musejí zaměstnavatelé své zaměstnance vyzbrojit znalostmi a nástroji nezbytnými k omezení šíření mikrobů. Jednoduchá řešení jako umístění dezinfekčních utěrek do kuchyně a umožnění jednoduchého přístupu k dezinfekčním prostředkům na ruce, podtržené osvětou na poli hygieny rukou a povrchů, mohou sloužit jako podnět pro zapojení zaměstnanců do udržování zdravého prostředí v kancelářích, domnívají se autoři projektu Zdravé pracoviště.

To potvrzuje i hygienička Jaroslava Zelenková a dodává: „Zdánlivě jednoduché úkony, které běžně rutinně provádíme v rámci osobní hygieny nebo úklidu, neznamenají vždy minimalizaci mikroorganizmů. Právě podceňování základních pravidel, například při mytí a dezinfekci rukou, nese opačný výsledek, ať k tomu přispívá nedbalé mytí rukou, dezinfekce na vlhké ruce, kontaminované mýdlo nebo ručník.“

Metodologie testování

Pomocí měřiče ATP SystemSURE II™ firmy Hygiena, přístroje obvykle používaného k monitorování hygienických podmínek v průmyslu, byly odebrány stěry z objektů pro změření úrovně adenosin trifosfátu (ATP). ATP je přítomný v buňkách zvířat, rostlin, bakterií, kvasinek a plísní. Detekce ATP značí kontaminaci některým z uvedených zdrojů. Každý objekt s měřením ATP o výsledku 300 a více je považován za vysoce riskantní z hlediska přenosu nemoci. Objekty s hodnotami ATP v rozmezí 100 až 300 napovídají, že v tomto prostoru je třeba zapracovat na zlepšení po stránce čistoty.

Zdroj: Tiskové materiály, více informací projektu Zdravé pracoviště: www.kcprofessional.cz 

2 názory Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 20. 6. 2012 8:58