Babiš má novou rafinerii. Jak dělá z řepky olej?

V Lovosicích se otevřely brány nové rafinerie na jedlé oleje. Jak se tu ze surového oleje nevábné vůně i barvy vyrobí olej, na kterém si doma usmažíme řízky? A proč bude cestovat na zabalení až do Maďarska a zase zpátky?

Byť nemají ani deset tisíc obyvatel, jsou Lovosice svou strategickou polohou na dálnici D8, s železničním koridorem a říčním dopravním přístavem velmi významným dopravním uzlem, což náramně vyhovuje zejména velkopodnikatelům, kteří zde budují své továrny. Nejinak je tomu i v případě Andreje Babiše, jehož Preol tu od roku 2008 proinvestoval skoro dvě miliardy. Zpracovává tu řepková semena a na konci června zde otevřel rafinerii na jedlé oleje Preol Food. Jeli jsme se tedy podívat, jak se žluté lány přeměňují na olej.

Olej vzniká z vloček

Aby se semínko lépe lisovalo, musí se nejdříve zahřát a následně poslat mezi dva válce, které se velkou rychlostí točí proti sobě, čímž ze semínka vytvoří vločky. „Ty se dále zahřívají na devadesát stupňů, aby buňky uvnitř vločky zvětšily svůj objem a lépe se z nich následně na lisech vylisoval surový olej. Výlisky, které zbudou, míří do extrakce, kde se zbylý olej rozpouští v organickém rozpouštědle. Tzv. miscela, která vznikne, jde do destilačních komor, kde se organické rozpouštědlo oddestiluje a vrací se zpátky do procesu. Extrahovaný olej se teď už jen smíchá se surovým olejem, zamíří na neutralizaci, kde se odstraňují další látky jako fosfatidy či mastné kyseliny,“ vysvětluje proces od semínka k surovému řepkovému oleji výrobní ředitel Preolu Stanislav Jiřík

Rafinerie spolkla 222 miliónů

To, co touto složitou cestou vzniklo, je vlastní vstupní surovina pro Preol Food, nově otevřený závod, který ze surového řepkového oleje vyrobí jedlý řepkový olej. „V prvních dvou týdnech v červenci bychom už chtěli provádět první komplexní zkoušky s materiálem, tzn. cirkulovat olej přes naši technologii,“ těší se Stanislav Jiřík. V nové, modré budově za 222 milionů se bude osm lidí starat o bezproblémový chod neskutečné soustavy trubek, rour, kohoutů, hadic a kabelů.

„Dá se říct, že Preol Food vznikl, protože měl Preol přebytky. V roce 2012 se zvýšila kapacita závodu, a proto se zvedla i volná kapacita přebytků. Předtím se olej prodával jednak na zpracování methylesterů, ale i pro další potravinářské zpracovatele,“ vysvětluje ředitel důvody, které skupinu spadající pod Agrofert vedly ke vzniku nového závodu. 

Řepkový olej si žádá vybělení

Jak se ale ze surového oleje nevábné vůně i barvy vyrobí olej, na kterém si doma usmažíme řízky? Nejdříve se surový olej načerpá z vedlejšího závodu do vstupních tanků Preol Food, a protože má charakteristickou chuť, vůni a tmavě hnědou barvu, která by nás prý neohromila, je dle slov výrobního ředitele třeba vyrobit olej, který je světlý a nemá žádnou chuť a vůni. Ono zesvětlení není jen oku lahodící proces, napomáhá k prodloužení životnosti a použitelnosti oleje i pro teplou kuchyni. „Barviva jsou v oleji dvojího typu, jsou to karotenoidy, které způsobují žlutou barvu, a jsou de facto antioxidantem, ale jsou tam i chlorofyly, které při tepelném záření během dezodorace hořknou. Proto nejsou za studena lisované oleje, které si zachovávají barviva, příliš vhodné na teplou kuchyni. Mohou totiž nepatřičně ovlivňovat chuť výsledného pokrmu,“ vysvětluje důvody pro bělení výrobní ředitel.

Na zesvětlení oleje se tu bude používat bělicí hlinka, což je speciálně upravená hornina zvaná bentonity (jíly), která z oleje dokáže odstranit velké množství chromatických látek. Poměrně obvyklé je jejich použití při čiření a filtraci vín i moštů, ale i ke stabilizaci piva. (Ale vyrábí se z něj i například „písek“ pro kočky).

„Po procesu bělení, který probíhá při sto stupních a hlubokém vakuu, dojde k nachytání chromatických látek, ale třeba i těžkých kovů nebo mýdel, a pak dojde k jejich odfiltrování. Bělený olej odchází na dezodoraci, kde se zahřívá na 220 až 240 °C, přičemž se odstraňují chuťové a pachové látky. Olej se zchladí na 20 °C, nasytí se dusíkem a jde od skladovacích tanků nebo míří na expedici,“ popisuje finální proces Stanislav Jiřík.

Tam a zpátky do Kocourkova…

Škoda jen, že je expedicí myšlena štreka až do jižního Maďarska, kde loni skupina Agrofert koupila závod NT Group, který patřil mezi významné výrobce slunečnicového oleje ve střední a východní Evropě. Co tam asi polovina vyrobeného českého oleje bude dělat? Bude se tam balit, aby si to následně namířila zpátky do České republiky na zdejší trh. V Maďarsku mají totiž linku, která dokáže naplnit milion lahví ročně. V rámci své volné kapacity tak budou plnit lahve pro potřeby Preol Foodu. Výkonný ředitel připouští, že velkou část nákladů bude tvořit přeprava tam a zpátky; jsou si vědomi i zbytečné zátěže pro životní prostředí, a proto by v budoucnosti rádi vystavěli baličku hned vedle, v lovosickém areálu.

Ještě předtím je však v plánu výstavba výrobny extruze řepkových šrotů, tedy zbytků, které zbývají po vylisování. Je to k nevíře, ale ročně mají těchto zbytků v Preolu osmdesát tisíc tun. „V některých případech říkáme, že je to skoro hlavní výrobní produkt Preolu. Zbývá v něm do dvou procent oleje a je to velmi hodnotný zdroj bílkovin, proto slouží jako hodnotné krmivo pro dobytek,“ uzavírá Stanislav Jiřík.

38 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 10. 11. 2015 21:33