Lidé už nechtějí knihy ani za pět korun. Blíží se konec antikvariátů?

Autor: SXC

V antikvariátu najdete nejen zajímavé knihy, ale často i poklady v nich zapomenuté. Taky na vás působí kouzlo regálů starých knih? A nepřijdeme o ně brzy?

Kupujete rádi knihy, ale nechcete se finančně zruinovat? Láká vás přehrabovat se v hromadách neznámého materiálu a doufat, že při tom narazíte na něco zajímavého? Chcete své rodiče obdarovat sbírkou pohádek, ve které si listovali jako malé děti? Pokud jste alespoň na jednu z těchto otázek v duchu odpověděli ano, existují místa, kde může vaše touha dojít naplnění. Jedná se o antikvariáty.


Autor: bookshopblog.com

Antikvariáty tvoří mezi různými typy obchodů s použitým zbožím – vetešnictví, zastavárny, bazary, starožitnictví a další – poněkud svéráznou kategorii, a to díky svému sortimentu: zakoupíte v nich téměř výlučně tiskoviny, tedy především knihy a časopisy, v menší míře pak také např. plakáty, grafiky, nástěnné kalendáře a pohlednice.

Většina zákazníků však antikvariáty navštěvuje především za účelem nákupu knih. Tuto kategorii lze v zásadě rozdělit na dvě skupiny – na zákazníky, kteří shání jednu konkrétní knihu, a na zákazníky, kteří přijdou jen s nějakou velmi mlhavou nebo dokonce žádnou představou, co vlastně chtějí koupit. Řada návštěvníků se pak samozřejmě pohybuje mezi oběma skupinami, někdy potřebují jeden konkrétní titul a někdy se přijdou podívat „jen tak“.

Šetřte nohy – konkrétní titul najdete na internetu. Někdy

Pokud sháníte nějaký konkrétní titul, není úplně efektivní obcházet jeden antikvariát za druhým a ptát se personálu, zda je u nich v obchodě dotyčná kniha k prodeji. Nejedná-li se o titul, který se vyskytuje často (např. Povídky malostranské nebo Staré pověsti české, z novějších děl třeba Pán prstenů, Harry Potter či Larssonova trilogie), nemůže si antikvárník z hlavy pamatovat, co má nebo nemá v regálech, zejména jedná-li se o knihu, jaká se obvykle vyskytuje v regálech typu „Knihy á 5 Kč“.

Pokud tedy nutně potřebujete sehnat nějakou konkrétní knihu, zkuste nejprve internet. Drtivá většina antikvariátů se už přizpůsobila dnešní době a svou nabídku zveřejňuje na vlastních webových stránkách či přes různé aukční servery; některé antikvariáty už dokonce pronikly i na sociální sítě.

Pokud na stránkách dotyčného antikvariátu svůj vytoužený titul naleznete, vyplatí se ještě si e-mailem či telefonicky ověřit, zda je kniha opravdu k dispozici – bohužel ne všechny antikvariáty své webové prezentace průběžně aktualizují, takže by se vám také mohlo stát, že se budete hodinu trmácet na druhý konec města, kde se dozvíte, že kniha byla bohužel již před pár týdny prodána.

Co padne do oka

Do skupiny návštěvníků, kteří překročí práh antikvariátu bez nějaké bližší představy, co by vlastně chtěli koupit, nemusí nutně patřit jen od běžného života odtržení bibliofilové.

Mnoho lidí tam před Vánoci nebo při jiné příležitosti hledá inspiraci, čím potěšit své blízké. Tím, že nikdy dopředu nevíte, na co v regálech narazíte, se ze shánění dárků může stát alespoň trochu napínavá činnost a výběr nakonec nemusí být překvapením jen pro obdarovaného, ale i pro dárce samotného.

Počítejte ale také s variantou, že projdete tři čtyři antikvariáty a stejně žádný vhodný dárek nenajdete. Hodláte-li nákup dárku uskutečnit v antikvariátu, myslete také na to, že většina antikvariátů má o nedělích a svátcích zavřeno, abyste se vyhnuli nemilému překvapení.

Komu ta kniha asi patřila?

Kromě nálezů zajímavých titulů stojí u knih z antikvariátu za pozornost také otázka, co můžete najít v knize samotné. Běžně to jsou jízdenky, kalendáříky, výstřižky z novin, účtenky a jiné drobné kousky papíru, které čtenáři před vámi použili jako záložku. Někdy se ale v knize vyskytnou i dosti neobvyklé věci – mně se takto nedávno podařilo v knize z antikvariátu objevit notářskou kopii něčího rodného listu.


Autor: SXC

Stejně tak můžete být příjemně překvapeni, pokud v knize za pár korun naleznete podpis autora (knihy do již zmíněných regálů typu „Knihy á 5 Kč“ se často vykupují z pozůstalostí jako jeden celek a antikvárník obvykle nekontroluje každou z nich, zda neobsahuje něco, co by eventuálně mohlo zvýšit její hodnotu).

Pokud tedy kupujete knihu pro někoho jako dárek, určitě se vyplatí ji prolistovat a zbavit ji takovýchto záložek a všelijakých tužkou psaných poznámek. Mám v živé paměti, jak jsem se na konci jednoho románu dočetl odsuzujícího dovětku z pera (či spíše tužky) některého dřívějšího, zjevně nepříliš spokojeného čtenáře: „Docela sra*ka, už jsem od autora četl lepší.“ Pokud někdo narazí na takovýto dovětek ve svém dárku, slavnostní atmosféře to rozhodně neprospěje.

Keška v antikvariátu

Při přehrabování se v regálech však můžete nejen pátrat po zajímavých knihách, ať už pro sebe či pro své blízké. Stále populárnější, původně outdoorová aktivita geocaching se pomalu začíná zabydlovat také pod střechami domů a minimálně v jednom případě si ji můžete zahrát i v prostředí antikvariátu.

Antikvariát „speciál“

Co se týče složení návštěvníků antikvariátů, je samozřejmě poněkud problematické sestavit nějaký všeobecný portrét běžného zákazníka. Antikvariáty v turisticky atraktivních oblastech se celkem logicky silně (nikoli však výlučně) zaměřují na zahraniční návštěvníky – jak nabídkou sortimentu, tak i cenově –, zatímco antikvariáty v ostatních lokalitách se obvykle pohybují v nižších cenových hladinách. Až třetinu zákazníků tvoří studenti, kteří shánějí jak potřebnou literaturu do školy – ta bývá obvykle zejména v bezprostřední blízkosti vysokých škol poněkud dražší, neboť studenti si ji musí tak jako tak koupit – , tak i volnočasové čtení a v neposlední řadě samozřejmě i již zmíněné dárky.

Kromě turistů a studentů se návštěvníci antikvariátů rekrutují z řad milovníků knih rozličných povolání a v neposlední řadě i z již zmíněných sháněčů dárků, především vánočních. Vyhraněnou klientelu mají tematicky zaměřené antikvariáty (např. antikvariáty zaměřené na hudbu, sci-fi apod.), které ale z celkového počtu antikvariátů tvoří jen malý podíl. Často se ani nejedná o samostatné obchody, nýbrž jen o součást tematicky obdobně zaměřených knihkupectví.

Antikvariáty u nás

  • před r. 1989 bylo v Praze sedm antikvariátů provozovaných n. p. Kniha a jeden pod hlavičkou Knižního Velkoobchodu
  • začátek 90. let byl pro antikvariáty dobou největší konjunktury, v 2. polovině 90. let bylo v Praze osmdesát antikvariátů nebo obchodů, které použité knihy nabízely
  • počet prodejen v Praze se dnes pohybuje mezi čtyřiceti a padesáti
  • obchody měnily adresy, byly i kuriózně umístěny, například na Žižkově v druhém podzemním patře bývalého krytu civilní obrany, vznikly i sídlištní antikvariáty v bývalých kočárkárnách; někdy docházelo či dochází ke spojení sortimentu, logicky (antikvariát spojený s knihkupectvím nebo rámováním obrazů), i kuriózně (zelenina s antikvariátem v Humpolci, antikvariát spojený s květinářstvím a prodejem kalendářů na Strossmayerově náměstí)
  • zhruba od roku 2005 se internet a jeho možnosti začaly postupně stále více prosazovat do antikvární práce (prvním větším internetovým projektem v tomto oboru byly Antikvariáty.cz)
  • celosvětové knižní sítě – mezi největší knižní portály v anglicky mluvícím světě patří Amazon, Abebooks a Ilab; v německy mluvícím světě portál ChooseBooks
  • knižní aukce na internetu – eBay a její polská kopie provozovaná u nás, Allegro neboli Aukro.cz

Zdroj: Jan Schik: České antikvariáty po revoluci a vliv internetu na antikvární trh, 2010
http://knihov­na.nkp.cz/kni­hovnaplus101/schi­k.htm

Živnost na úbytě?

Dlouhodobý trend poklesu čtenářského zájmu mezi českou populací se samozřejmě nevyhýbá ani antikvariátům. Nenávratně pryč je první polovina devadesátých let, kdy návštěvníci antikvariátů ve snaze doplnit své obvykle dosti chudé domácí knihovny skupovali téměř všechno.

Dnešní čtenáři, kromě faktu, že jich je v populaci stále méně, mají k dispozici i další prostředky, jak se levně dostat ke knihám – sledují výprodeje ve velkých knihkupectvích i u samotných nakladatelů a starší knihy mohou nakupovat a prodávat přímo na internetu, například na již zmíněných aukčních serverech či na specializovaných diskuzních fórech. Stále větší část trhu se staršími knihami se tak obejde bez zprostředkovatelské role antikvariátu.

Majitelé antikvariátů potvrzují, že jejich příjmy dnes plynou zejména z prodejů prostřednictvím internetu a kamenné obchody z nich často spíše dotují. Z laciných titulů kolem pěti, deseti korun se prodávají hlavně časopisy, detektivky a „červená knihovna“, prostě čtení na jedno použití. Lidé si knihy často raději než v „second handu“ koupí nové v levných knihách a nevyjde je to o moc dráž.

Bylo by jistě přehnané tvrdit, že antikvariáty jsou živností na vymření. Je však zřejmé, že dnes a ještě více v budoucnosti má šanci se prosadit jen ten antikvárník, který nejen má rád svou profesi a kouzlo regálů plných starých knih, ale zároveň má v sobě schopnosti obchodníka a dokáže se přizpůsobit změněným podmínkám dnešního trhu. Několik vášnivých bibliofilů a kupa studentů shánějících laciné dárky dnes již žádný antikvariát při životě neudrží.

Nakupujete v antikvariátech? A jakou podle vás mají budoucnost?


Reklama

Knihkupectví Kanzelsberger – hlavní partner seriálu Léto s (e)knihou
Síť knihkupectví po celé ČR, online prodej. Nabízíme více než 56 000 denně aktualizovaných záznamů knih všech žánrů: beletrie, dětské knihy, učebnice, slovníky, odbornou a technickou literaturu, historie, encyklopedie, hudebniny, mapy a atlasy.
http://www.kan­zelsberger.cz
| www.facebook.com/kni­hy.kanzelsber­ger

2 názory Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 30. 1. 2012 10:40