Antibiotika v chovech: Je to horší, než si myslíme

Autor: Hana Connor

Antibiotika časem z těl zvířat, stejně jako u lidí, zmizí. „Něco“ však zůstává – rostoucí odolnost bakterií k podávaným lékům – jak u zvířat, tak u lidí. Rostoucí spotřeba antibiotik v chovech zvířat nás ohrožuje více, než si myslíme.

Přestože je jako hlavní riziko snižující účinnost antibiotik při léčení nemocí vnímána jejich rostoucí spotřeba v lidské populaci, stává se podle všeho ještě větším rizikem dramatický růst spotřeby antibiotik v chovech hospodářských zvířat, jejichž maso je surovinou k výrobě potravin.

Antibiotika 2030

Tvrdí to alespoň, a ne neoprávněně, vědci z Princeton University, kteří v celosvětovém měřítku zkoumali spotřebu antibiotik a zároveň zveřejnili predikci vývoje spotřeby antibiotik do roku 2030. Z ní vyšlo, že pokud se současné trendy v používání antibiotik v chovech hospodářských zvířat nezmění, vzroste jejich spotřeba do uvedeného roku o šedesát sedm procent. To by v praxi znamenalo, že spotřeba antibiotik u prasat by dosáhla 172 miligramů na kilogram hmotnosti zvířete, u kuřat 148 miligramů na kilogram hmotnosti a u skotu 45 miligramů na kilogram hmotnosti.

Používání antibiotik v zemědělské živočišné výrobě je dnes v myslích spotřebitelů spojeno spíše se zemědělstvím vyspělých zemí, zejména pak USA. Daleko rychleji přitom roste (a podle vlastních prognóz příslušných států dále poroste) spotřeba těchto látek v zemích, jako je Brazílie, Rusko, Indie, Čína a Jižní Afrika – tam má jít o nárůst devětadevadesáti procent spotřeby antibiotik oproti současné době.

To bude mít zcela jistě ještě významnější dopad na odolnost člověku nebezpečných bakterií, proti kterým se antibiotika používají, než v současné době. A do jisté míry je tomu tak už dnes. Hlavním příjemcem antibiotik totiž kupodivu nejsou lidé, ale hospodářská zvířata – celkem se na spotřebě podílejí ze dvou třetin, v USA dokonce v jednu dobu dosáhl podíl spotřeby antibiotik v zemědělství z celkového podílu produkce a užití antibiotik osmdesáti procent.

Odolnost bakterií vůči antibiotikům

To by fakticky znamenalo a již i znamená, že odolnost bakterií vůči antibiotikům nevzniká převážně z používání lidských antibiotik při léčbě nemocí, ale konzumací potravin, k jejichž produkci byla antibiotika využita.

Kromě toho roste koncentrace antibiotik ve splaškových vodách, byť zatím podle převažujícího názoru vědců ještě nedosáhla takových hodnot, aby to mělo na odolnost bakterií vůči lékům zásadní vliv.

Jenže – vše se nakonec v lidském těle sečte a výsledkem může být i to, co zmiňují experti Světové zdravotnické organizace a CDC (Centers for Disease Control) – totiž že například v Indii umírá ročně 60 000 lidí na napadení bakteriemi, které jsou vůči lékům odolné. Ostatně ve zmíněných USA umírá ze stejné příčiny ročně 23 000 lidí.

Stopy antibiotik mizí, odolnost bakterií zůstává

V honbě za ekonomickou efektivitou a zvyšováním produkce za každou cenu se tak lidstvo dostává postupně do pasti, ze které bude složité uniknout. Za rostoucí spotřebou antibiotik v chovech zvířat je totiž právě ekonomika chovů – přidávání antibiotik do krmiv omezuje záněty střev a zhušťuje střevní stěny, a tím se zlepšuje prostupnost konzumovaných živin. Díky tomu se zvyšují přírůstky zvířat a zároveň klesají náklady na jejich krmení. Cílené podávání antibiotik je sice v řadě zemí zakázáno, antibiotika se však podávají také jako prevence možných chorob, což zakázáno není. A není to vždy ani zkontrolovatelné, protože antibiotika časem z těl zvířat, stejně jako u lidí, zmizí. „Něco“ však zůstává – rostoucí odolnost bakterií k podávaným lékům – jak u zvířat, tak u lidí.

Bude-li vůbec možné z tohoto rozjetého vlaku vystoupit, je velká otázka – nikdo nechce snižovat ekonomiku průmyslových chovů hospodářských zvířat, protože by s vyšší cenou neuspěl na trhu. Zatím tak máme k dispozici jen pasivní obranu, a to z velké části zásluhou našich vědců, konkrétně Jaroslava Hrabáka z Biomedicínského centra v Plzni, který přišel na způsob, jak odhalovat bakterie, které jsou již nyní vůči antibiotikům odolné. Nová metoda, kterou si vědec nechal patentovat a za kterou získal Cenu Neuron včetně finanční podpory dalšího výzkumu, odhalí vůči antibiotikům odolné bakterie již v průběhu tří hodin, což znamená výrazné urychlení efektivní léčby. Nyní jde o to, aby metoda docenta Hrabáka neodhalila to, že vůči lidským lékům jsou odolné všechny bakterie, takže žádné antibiotikum už „nezabere“…

9 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 26. 5. 2015 15:10