Antibiotika užíváme při nemoci, jíme v mase, pijeme ve vodě

Autor: Copyright (c) 123RF Stock Photos

Odolnost bakterií vůči účinkům antibiotik se nebezpečně zvyšuje. Není divu. Krom toho, že s nimi „léčíme“ každou bolístku a lékaři je nasazují bezmála preventivně, jsou všude kolem nás.

Rostoucí konzumace antibiotik jako univerzálního prostředku k léčení celé řady nemocí začíná být stále více nebezpečným jevem. Lidský organismus, respektive bakterie v jeho těle přítomné, si totiž na tyto látky postupně zvykají, takže na ně přestávají působit.


Autor: Copyright (c) 123RF Stock Photos

Antibiotika užíváme vědomě jako léky, ale i nevědomky, v mase i ve vodě

Situace již došla tak daleko, že se zvýšenou odolností bakterií vůči antibiotikům zabývá zdravotní výbor Evropského parlamentu (EP) v rámci problematiky „antimikrobiální rezistence“. EP hodlá apelovat na to, aby jednotlivé členské země zlepšily svou antibiotickou politiku, přijaly účinné kroky ke snížení rizika antimikrobiální rezistence a aby v této oblasti mezi sebou lépe spolupracovaly. Poslanci také chtějí zpřísnit dostupnost antimikrobiálních látek bez lékařského předpisu a staví se proti preventivnímu podávání antibiotik hospodářským zvířatům.

Čtěte téma: Antibiotika se v chovech používat smí. Ale jen k léčebným účelům

Na závažnost problému má navíc upozornit vyhlášení Evropského dne správného používání antibiotik, kterým se má stát 18. listopad.

Místo léků vyvážená strava

Výzvou doby je tak snížit příjem antibiotik na nezbytně nutnou míru. Jednou z cest je přitom vyvážená, pestrá a čerstvá strava obsahující co nejširší spektrum látek s přirozenými antibiotickými účinky. Pestrost konzumované stravy je zároveň i nejlepší prevencí proti vytváření nežádoucí rezistence (odolnosti) nejen vůči léčivým přípravkům, ale i vůči rizikovým látkám v potravinách přítomných. K negativním projevům jakékoli rizikové látky totiž vždy dochází až při určité její koncentraci v těle – pokud přitom jednostrannou stravou k takové koncentraci dochází, riziko zdravotních problémů se – i z jinak bezpečné stravy – zvyšuje.

K tématu: Přírodní antibiotika vám možná rostou na zahrádce

Obezřetná konzumace léků na bázi antibiotik je stále důležitější vzhledem k posledním poznatkům, které vědci ohledně zvyšování odolnosti nebezpečných bakterií vůči antibiotikům přinášejí. Například mikrobiologové vedeni Jeanem-Pierrem Claverysem z university v Toulouse zjistili při pokusech s pneumokoky, že použití antibiotik může u pneumokoků aktivovat jeho transformaci, při které uloží odolnost vůči lékům do své vlastní genetické informace. Každá další generace pneumokoků je tak už vůči příslušnému antibiotiku odolná. Při uvedené transformaci, jež je známa už od dvacátých let minulého století, uvede totiž pneumokok sám sebe do stavu, kdy dokáže přijímat zlomky cizí DNA z okolí.

Lidé i zvířata vylučují antibiotika

Rezistenci vůči antibiotikům si navíc stále více člověk buduje díky tomu, že pozůstatky těchto látek končí v odpadních a splaškových vodách, v nichž se koupeme, nebo které dokonce zpětně konzumujeme. Odstranit antibiotika z odpadních vod je přitom velkým oříškem.

I když víme, že antibiotika se rozkládají při působení slunečního světla a že by bylo například možné upravit jímky odpadních vod, aby se přídavným zařízením za pomocí UV světla antibiotika rozkládala, byla by tato cesta energeticky velmi nákladná. Navíc se přesně neví, co by to udělalo s dalšími látkami přítomnými ve vodě, a jaký by pak byl výsledný produkt. Na druhou stranu, ve Švýcarsku již některé čistírny odpadních vod technologie na odstraňování antibiotik z vody používají, aniž by se zatím objevil nějaký problém.

Přečtěte si: Výzkum: ve vodě z kohoutku jsou zbytky léků

Pakliže se nenajde nějaká jiná cesta, jak zabránit zvyšující se koncentraci antibiotik v přírodě, bude se zřejmě muset švýcarský model čištění odpadních vod od antibiotik aplikovat minimálně ve vyspělých zemích, kde se tyto léky ve velkém a pravidelně užívají. To by ale podle všeho výrazně zvýšilo ceny vodného, respektive stočného. Je ale otázka, zdali máme na výběr.

Podle australského biologa Simona Costanza z Queenslandské university je totiž drtivé množství antibiotik, které lidé berou jako lék, vyloučeno v moči a ve stolici. Z množství antibiotik jich přitom podle Costanza vylučujeme až 90 procent v jejich v aktivní formě. Ve hře ale není jen o odpad produkovaný lidmi. Přibližně 60 procent antibiotik používaných v Austrálii jsou antibiotika používaná jako léčiva ve veterinární sféře a jako doplňky krmiv pro zvířata. Aby toho nebylo málo, pak vědci z Austrálie ještě navíc zjistili, že antibiotika přítomná ve vodách a kalech usazenin snižují efektivitu bakterií, které mají na starosti přirozený rozklad a koloběh živin.

Čtěte dále: Jak se vyvarovat nadužívání antibiotik?

6 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 29. 10. 2012 21:42