Antroposofie aneb Poznání nezná hranic

Autor: Thiswaldorflife.wordpress.com

Jak asi vypadá škola bez známek a žákovských knížek, kde se děti nezkouší? I to je antroposofie, které se u nás největšího uplatnění dostává ve waldorfské pedagogice.

Zajímá vás člověk, který stál u zrodu hned několika oborů, jako je např. nový druh pohybového umění, zemědělství, školství, architektury…? Byl zakladatel antroposofie a waldorfské pedagogiky. Rudolf Steiner – génius, šarlatán, nebo svérázný klon Járy Cimrmana? Jaký je dosah jeho díla u nás?

Není snadné vyjádřit, co je to antroposofie. Světový názor? Filozofie? Ideologie? Nejlepší bude srovnat definice jejich sympatizantů i kritiků:

„…z teosofie odvozené nauky nabízející mystický vzhled do podstaty člověka, přírody a nadsmyslově duchovních světů“. (Akademický slovník cizích slov)

„…v konečné podobě je antroposofie eklektickým mystickým systémem s prvky okultismu.“ (Milan Valenta)

„Antroposofie chce v člověku probouzet schopnosti, které jsou mu předurčeny, jejichž získání však není automaticky dáno… Člověk se má dál stávat člověkem a postupně se blížit andělům…. Rudolf Steiner k tomu nabízí řadu praktických cvičení.“ (z materiálů příznivců)

Zakladatel

Rudolf Steiner (1861–1925) rakouský filozof, sociální myslitel, architekt a ezoterik. Počátkem 20. století založil nové spirituální hnutí – antroposofii, ezoterickou filozofii vycházející z evropského transcendentalismu a spojenou s teosofií.

Rudolf Steiner - génius, šarlatán, nebo svérázný klon Járy Cimrmana?
Autor: Wikimedia.org

Rudolf Steiner – génius, šarlatán, nebo svérázný klon Járy Cimrmana?

Stavěl také na učení J. W. Goetheho, který se pro něj stal měřítkem duchovního nazírání na svět. V první fázi usilovat o nalezení syntézy mezi vědou a mysticismem, v druhé fázi se zabýval uměleckými formami – vyvinul mj. eurytmii a budoval kulturní centrum, které by zahrnovalo všechna umění – Goetheanum.

Po první světové válce rozvíjel waldorfské vzdělávání, biodynamické zemědělství, antroposoficku medicínu atd. Jednotící ideou Steinerovy práce byla myšlenka, že lidské poznání nemá žádné hranice. Leuenberger, autor průvodce „Co je to ezoterika“, je přesvědčen, že Steinera je možno považovat za skutečně geniální osobnost srovnatelnou s Pythagorem nebo Paracelsem. Steiner jako jeden z mála pochopil, že ezoterika má smysl jedině tehdy, působí-li v praktickém životě.

A co o něm říkají skeptici? „Steiner sice intuitivně poznal a do praktického života zavedl několik rozumných prvků (např. estetická a pohybová výchova), které jsou především ve školství stále živé, ale převážná většina jeho názorů jsou buď náboženské nebo okultní představy a především vlastní absurdní fantazie, které jsou v rozporu s vědeckými poznatky evolučními, fyzikálními i medicínskými. Jeho učení patří do takových oblastí, jako je pseudověda, mystika a magie. Téměř žádná z jeho četných předpovědí se neuskutečnila.” (Slovník klubu skeptiků Sisyfos)

(Pozn. autora: Jednu předpověď, která vyšla, zmiňuje A. Strunecká: Již v roce 1922 Rudolf Steiner vysvětloval německému zemědělci, že vůl krmený masem by se musel zbláznit. Vzpomeňme na příčinu nemoci šílených krav!)

Dosah díla R. Steinera

  • Antroposofické lékařství, léčebná pedagogika a sociální terapie, biodynamika – zemědělská metoda bez chemie, která se snaží pracovat s přírodními léčivými silami (viz uznávaná značka potravin Demeter), organická architektura, camphilské vesničky pro mentálně postižené děti i dospělé, eurytmie – nový druh pohybového umění, nové náboženské hnutí Obec křesťanů.
  • Antroposofická společnost je zastoupena v mnoha desítkách zemí, má ale asi jen 50 tisíc členů (důvodem je zřejmě povinné placení příspěvků).
  • Steinerovy knihy a přednášky vyšly v miliónových nákladech.
  • Ve světě existuje kolem jednoho tisíce waldorfských škol, z toho asi dvě třetiny v Evropě.
  • V ČR: fungují 4 waldorfské střední školy, jedna speciální škola, 11 základních škol nebo tříd a o něco větší počet MŠ. Vychází čtvrtletník pro příznivce waldorfské pedagogiky Člověk a výchova. Asociace waldorfských škol ČR loni žádost o grant Evropského strukturálního fondu a v konkurenci ostatních žádostí uspěla.

Waldorfské školství

Největšího uplatnění antroposofie se u nás dostává ve waldorfské pedagogice. Podle příznivců nejsou tyto školy světonázorové, nechtějí jedince vychovávat k jednotné podobě, ale kladou důraz na výchovu ke svobodné individualitě, která bude nejen znát předepsanou látku, ale bude především mít rozvinuté schopnosti nešablonovitého myšlení, sociálního cítění a odpovědného jednání. Podporuje se tvořivost, tolerance, fantazie. Činnost učitele je chápána jako umělecký proces, který by sice měl respektovat určité zákonitosti ve vývoji dítěte, jinak ale zcela individuálním způsobem.


Autor: Thiswaldorfli­fe.wordpress.com

Děti se učí bez strachu, bez zkoušení, bez známek, bez žákovských knížek, jsou to školy, kam se děti těší.

Ze zápisů Baťovy mise do Německa: „Navštívili jsme mnoho škol, ale nikde jsme neviděli takového slušného chování. 800 žáků a žaček procházelo se na dvoře o hlavní přestávce… nikde dozoru. „Nemáme paragrafů statutu, nic nezakazujeme,“ praví učitel a výsledky opravdu tak překvapující. Odkud to? Láska a nadšení vpravdě vzdělaného učitelstva k dětem a povolání. Hluboce se skláním, Vy vzácní lidé, Vašim myšlenkám anthroposofickým. Rozséváte dobro a klidíte lásku a oddanost…“ (vyšlo r. 1924 jako Nové směry ve školství.)

Z námitek skeptiků vůči waldorfskému školství: Přednostní zaměření na duchovní stránku, náboženský charakter školy, absence výchovy ke kritickému myšlení, strnulost pedagogiky, nedemokratická výchova dětí, málo diferencovaná výuka, neinformovanost rodičů o podstatě antroposofie, omezené využívání moderních technických pomůcek nebo vazba na jednoho učitele. Hodnocení výsledků waldorfského školství je rozporné… teprve budoucnost ukáže, zda jde v případě waldorfského školství jen o módu, nebo o životný systém schopný vývoje a také soutěže s dnešním rychle se vyvíjejícím a modernizujícím se školstvím. (Zdroj: Sisyfos – skeptický slovník)

Inspirace českých osobností

Antroposofie ve větší či menší míře inspiruje také několik českých vědců, jmenujme teologa Ivana O. Štampacha nebo RNDr. Emila Páleše, CSc.

Svůj respekt k dílu Rudolfa Steinera mi potvrdila i Prof. RNDr. Anna Strunecká, DrSc., docentka na katedře fyziologie a vývojové biologie PřF UK, která je řešitelkou řady vědeckých grantů, autorkou řady publikací a členkou několika českých i mezinárodních vědeckých společností, ale také držitelkou Bludného balvanu za rok 1998, anticeny klubu skeptiků Sisyfos „za transcendentálně-holistický pohled na fyziologii člověka, získaný přímo z kosmického vědomí".

Ve svém příspěvku z r. 2001 „O člověku a moudrosti poznávání“ sděluje, že „dílo zakladatele a duchovního otce antroposofie Rudolfa Steinera oslovuje moje srdce, moje nejvnitřnější vědomí a moji duši“. Vyslovuje názor, že současná věda není i přes své nepopiratelné úspěchy schopna podat vysvětlení obecných existenciálních pravd, smyslu života atd. a potřebuje změnit své paradigma. „Chceme-li žít v pluralistickém světě, v souladu i s ostatními společnosti, založenými na jiné kulturní bázi, musíme se snažit seznamovat s tolik odlišnými – „nevědeckými“ – obrazy světa. Čeká nás změna celého mentálního rámce.“

Názor na Steinerovo dílo

Při letmém seznámení s antroposofií není snadné utvořit si názor na osobu a přínos díla Rudolfa Steinera. V každém případě skeptici i nekritičtí obdivovatelé by se mohli inspirovat jeho vlastními slovy:

„Kdo neodmítá všechno, co není v souladu s jeho směrem myšlení, toho nebude znepokojovat relativní oprávnění různých světových názorů. Může bez výhrad pociťovat fascinující účinek toho, co bylo v určitém směru vymyšleno. … Kdo však žije ve světě skutečně duchovního nazírání, ten vidí oprávněnost nejrůznějších stanovisek a musí se ustavičně v nitru své duše bránit tomu, aby nebyl příliš silně přitahován k jednomu či druhému stanovisku.“ (R. Steiner, Vlastní životopis)

Zdroj: Průvodce česku anthroposofií + další zdroje 

7 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 3. 4. 2011 19:53