Alergií přibývá, naštěstí lze mnohé dobře léčit

Zdánlivě banální alergická rýma nebo jiný projev alergie může po letech bez správné léčby přerůst třeba až do závažného astmatického postižení průdušek. A je ještě jeden pádný důvod k návštěvě odborné ambulance: na mnohé alergie totiž existuje účinná léčba v podobě alergenové imunoterapie.

Více než třetina naší populace jsou atopici – lidé s genetickými předpoklady k tomu, že se u nich alergie rozvine, pokud nastanou vhodné podmínky, jež ji spustí. Některým z atopiků se alergie nakonec vyhne, ale u mnohých se projeví. „Alergie se může vyvinout v každém věku, i když přece jen častěji v dětství, a může se týkat každého z nás. Má se za to, že v současnosti vykazuje známky alergie asi třicet procent populace, což je skutečně velké číslo,“ říká profesor Václav Špičák, který se věnuje dětským pacientům v pražské imunologické a alergologické laboratoři a ambulanci IMMUNOFLOW.

Každé alergické onemocnění vzniká kvůli poruše imunitní regulace – schopnosti adekvátně odpovědět na naprosto běžné podněty zevního prostředí. „Vrozeně disponovaný jedinec se nadechne pylových zrn nebo jej třeba něco bodne. V kůži, sliznicích, svalovině cév či ve střevní stěně se začnou uvolňovat látky, které dále přitahují buňky zánětu. Nic se neděje, pokud se postižený vyhne místu, kde má problémy, při alergii na rozkvetlé trávy třeba v příslušný čas nepůjde na procházku do přírody. Při opakovaném kontaktu s alergickým prostředím se ale bohužel prohlubuje i alergická reakce, začnou se tvořit protilátky označované jako IgE. Ty ovšem nejsou ochranné jako u infekčních chorob, ale dále zprostředkují průběh alergické reakce. Alergie a alergický zánět se pak ještě dále prohlubuje,“ vysvětluje profesor Špičák.

Alergický pochod: Od rýmy až k astmatu

Alergie nepostihuje jediný orgán, ale jedná se o komplexní poruchu imunitního systému. Pokud není nemocný včas zachycen a správně léčen, pak se může jeho alergie postupně zhoršovat. „Poměrně často se příznaky alergie v průběhu lidského života mění, tomu říkáme alergický pochod,“ vysvětluje docent Vít Petrů z Centra alergologie a klinické imunologie v Nemocnici Na Homolce v Praze. „Začíná to často v nejranějším věku alergií na potraviny například při přechodu z mateřského na kravské mléko, v předškolním věku následně přicházejí kopřivky a ekzémy, za pár let tyto příznaky ustupují a objevuje se alergická rýma.“

 

Alergická rýma může v praxi vypadat třeba tak, že buď sezónně, nebo trvale teče z nosu, případně je nos i stále ucpaný. K tomu obvykle slzí či svědí oči a častým příznakem je i kýchání. Místo toho, aby lidé s takovými potížemi vyhledali lékaře, mnozí je přijmou jako otravnou, nicméně stálou součást svého života. Na to, že se jedná o projev počínající závažné nemoci, nepomyslí.

Jenže pokud není alergická rýma dobře diagnostikována, nemůže být ani dobře léčena. Alergická rýma je chronické zánětlivé postižení horních dýchacích cest. Pokud ji lidé řeší pouze tak, že tlumí příznaky a nehledají s lékařem jejich skutečnou příčinu, může u nich alergický proces postupovat. A jelikož horní a dolní dýchací cesty jsou spojeny, často alergický zánět postupně zasáhne i průdušky. „Alergie dýchacích cest se tak od lehkých forem, jako je alergická rýma, může vyvinout až do velmi nebezpečných, život ohrožujících astmatických záchvatů,“ upozorňuje docent Petrů. Odhaduje se, že riziko přechodu neléčené alergické rýmy v průduškové astma je čtyřicet až padesát procent.

Pouhé tlumení příznaků

Pro stanovení alergie mají lékaři v alergologických ambulancích k dispozici základní testy na předloktí, kde se zkoušejí čtyři druhy vzdušných alergenů – pyly, plísně, zvířecí srsti a roztoči. Na reakci kůže se čeká zhruba patnáct až dvacet minut. Těmito testy se nejen odhalí případná alergie, ale měří se i míra odpovědi. Podle kožních testů, podrobného anamnestického rozhovoru, a někdy i podle dodatečných krevních rozborů pak lékař rozhodne o způsobu léčby.

Příznaky alergického zánětu dokážou účinně tlumit léky zvané antihistaminika, z nichž mnohá jsou dostupná bez předpisu v lékárnách. Ty blokují účinky působení histaminu, který je odpovědný právě za pálení a svědění sliznic či zúžení průdušek. Samotná úleva od příznaků ovšem nestačí. „Pro další osud alergika je naprosto zásadní zastavení rozvoje alergického zánětu. Tam, kde už bohužel ‚naskočí‘ nepříznivé chronické projevy alergie, musíme nasadit dlouhodobou protizánětlivou terapii. Používána je preventivní protizánětlivá léčba pomocí inhalačních kortikoidů,“ vysvětluje profesor Špičák.

Imunoterapie zastaví alergický pochod

Žádné z popsaných léčiv ale nezasahuje do samotné podstaty alergie. Sice preventivně ovlivňují zánět či tlumí příznaky, ale nenapravují poruchu regulace imunity a nezvyšují toleranci nemocných proti spouštěčům alergií. Jedinou metodou, která to v řadě případů dokáže, je alergenová imunoterapie.

Tato léčba dokáže zásadně ovlivnit alergický pochod, dokáže jej i zastavit. Dříve se používaly pouze injekční formy, v dnešní době jsou už dostupné uživatelsky přívětivější přípravky ve formě tablet nebo kapek. Funguje to tak, že se do organismu v malých a pozvolna stoupajících dávkách dodává přesně ten alergen, na který je pacient alergický. Tělo se pomalu imunizuje a získává toleranci vůči konkrétnímu původci alergie.

Více informací najdete na:

www.pylovasluzba.cz

www.jsem-alergik.cz

9 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 1. 7. 2015 14:00