Alergie na mléko není častá, zato se často plete

Autor: Photl.com

Intolerance laktózy znamená, že člověku není po konzumaci mléčných výrobků dobře, avšak tento stav za pár hodin, někdy i minut, pomine. Naopak projevy alergií jsou skutečnými nemocemi, které trvají řadu dní.

Z celého spektra čtrnácti nejvýznamnějších alergenů, u nichž legislativa EU stanovila povinnost informovat o jejich přítomnosti v potravině nebo v pokrmu, se pojem alergen vyskytuje nejčastěji v souvislosti s mlékem a výrobky z něj (podle číselného kódu jde o alergeny skupiny A 7). 

 

Uvedená skupina výrobků a pokrmů samozřejmě rizika alergie pro část populace představuje – problém je, že se v případě mléka často za alergii považuje intolerance, jejíž projevy jsou ale zcela jiné než u alergií. Stručně řečeno – intolerance znamená, že člověku není po konzumaci příslušných výrobků dobře, avšak tento stav za pár hodin, někdy i minut, pomine. Naopak projevy alergií jsou skutečnými nemocemi, které trvají řadu dní.

Mléko je alergenem hlavně pro děti

Podle dosavadních znalostí je přitom mléko alergenem především pro děti. Oproti jiným alergenům ale postihuje relativně malou část populace – v případě dětí jde o dvě až tři procenta, u dospělých se jedná o pouhé jedno procento.

Většina alergií na mléko se objevuje u dětí v první polovině roku života a u více než 70 % případů samovolně vymizí do šesti let života. Z toho vyplývá, že počtem mediálních údajů, které varují před konzumací mléka a mléčných výrobků, je takto vytvářený obraz mléka nezaslouženě negativní, a pokud chtějí spasitelé spotřebitelů konzumenty potravin před nějakými alergeny skutečně poctivě varovat, bylo by žádoucí obrátit větší osvětovou pozornost jinam.

Intolerance laktózy není alergie, ale je častější

Samozřejmě, větší část populace trpí intolerancí na mléko, což je dáno geneticky, přičemž v praxi jde o deficit enzymu laktázy, který štěpí mléčný cukr laktózu. Intolerance laktózy není ale alergie, neboť není zprostředkována imunitním systémem. Dávky do 10 g/den jsou navíc poměrně často, jak vyplývá z různých výzkumů, tolerovány většinou dospělých i s deficitem laktázy.

Intolerancí nicméně může trpět až dvacet procent populace v ČR, v řadě zemí je ale podíl populace nesnášející mléko mnohem vyšší, třeba i osmdesát procent. Výrazné rozdíly jsou i v samotné Evropě, obecně vyšší procento intolerance je v severských zemích. Což mimo jiné znamená, že výsledky výzkumů týkající se (obvykle střevních) potíží po konzumaci mléka zjištěné v jedné zemi nelze automaticky přenášet na vliv konzumace mléka na populaci v jiné zemi. Kromě toho se v průběhu života jedince intolerance na laktózu mění, a to oběma směry – může zanikat nebo se minimalizovat, stejně tak se ale může v průběhu života teprve projevit nebo se zvýšit.

S kravským mlékem začínejte později

Zpět ale k alergii, v našich krajích především na kravské mléko. Právě proto, že je mléko větším alergenem především pro nejmenší děti, doporučuje Světová zdravotnická organizace (WHO) začít s konzumací mléka hospodářských zvířat až v devátém nebo desátém měsíci života. Důvod je hlavně v rozdílném složení mateřského a kravského mléka, především v obsahu bílkovin, mléčného cukru a minerálních látek. Mateřské mléko totiž obsahuje méně bílkovin a navíc jiného druhu, více cukru a například také více železa než kravské. I proto je přechod na kravské mléko pro některé malé děti složitější.

Za alergeny kravského mléka jsou považovány veškeré proteiny, především ale kaseiny. Samozřejmě i v případě mléka existují zkřížené reakce na různé druhy mléka, takže pro koho je alergenem kravské mléko, může mít alergickou reakci i na kozí či ovčí mléko a výrobky z nich. Dokonce mohou mít někteří jedinci alergii právě jen na ovčí či kozí mléko, a ne na mléko kravské. 

 

Ohřev může alergenitu ještě zvýšit

Vzhledem k tomu, že hlavní alergen – kasein – je termostabilní, nemá tepelné zpracování na alergenitu mléka vliv – během ohřevu mléka se dokonce může alergenita produktu zvýšit. Obecně se uvádí, že alergenitu mléčných proteinů snižuje hydrolýza. Z dosud provedených klinických studií ale vyplývají spíše rozporuplné výsledky – nežádoucí reakce na kojeneckou výživu s částečně hydrolyzovanou bílkovinou se vyskytly u 45–65 % dětí, při vysokém stupni hydrolýzy u 15 % dětí.

Prahové dávky, stejně jako u jiných alergenů, nejsou zatím pro nedostatek dostatečného množství údajů stanoveny. Lze tak pouze vycházet z jednotlivých „kamínků“ stále ještě skládané mozaiky, a to na základě vážných reakcí lidského organismu v rámci některých výzkumů. Ty byly zjištěny například, pokud jsou mléčné proteiny absorbovány a vylučují se prostřednictvím mateřského mléka (nežádoucí reakce kojenců při 5 ng/ml), také ale po konzumaci masných výrobků obsahujících kasein použitý jako texturizační prostředek v množství od 1,1 do 0,04 % nebo při konzumaci zmražených výrobků obsahující 9 µg/ml syrovátkových bílkovin.

Tak či tak je generálním řešením pro spotřebitele, kteří jsou alergičtí na kravské mléko, nezavrhnout tyto výrobky jako celek, ale soustředit se na zakysané výrobky. Jistou prevencí vůči alergii na mléko je také dostatečně dlouhé doba kojení, čímž se dětský organismus lépe připraví na přechod od konzumace mateřského mléka ke konzumaci mléka kravského (nebo jiného).

1 názor Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 19. 5. 2015 20:43