Aby běh neškodil: Kdy už je dost teplo na krátké kalhoty?

Teploty se stále pohybují kolem sedmi stupňů Celsia, venku se ale již objevují běžci v kalhotách po kolena. Je to zdravé? Při jakých teplotách je možné odložit teplejší oděv a neškodit si?

Blížící se jaro láká k lehčímu oděvu mnohé rekreační sportovce, i když mu údaje na teploměru zatím třeba neodpovídají. Než vytáhnete ze skříně letní model běžeckého oblečení, přečtěte si, co si o běhu v krátkých kalhotách myslí odborníci.

Jiří Radvanský

Sportovní lékař, primář Oddělení tělovýchovného lékařství, Klinika rehabilitace a tělovýchovného lékařství FN Motol

Odpověď je jako obvykle složitější, než se zdá.

Když je člověk trénovaný, adaptovaný na chlad a nemá daleko k místu, kde se může obléci víc, plus pokud moc nefouká a svítí sluníčko, pak je to v pořádku.

Když měla žena opakované infekce močových cest a/nebo gynekologické záněty, pokud je člověk zimomřivý, pokud předpověď počasí není příznivá a fouká silný vítr, není to dobrý nápad.

Když je zvyklý pozorně vnímat své pocity, postupně se otužoval a vyzkouší to napřed na kratší chvilku a postupně bude prodlužovat délku běhání v lehkém oděvu, bude výsledek naprosto odlišný od stavu, kdy nemyslící čtenář shodí teplý oděv a vyběhne ven v šortkách jenom proto, že se o tom dočetl v novinách.

Renata Větrovská

Fyzioterapeutka, odborná asistentka v Ústavu tělovýchovného lékařství VFN v Praze a na Palestře – soukromé vysoké škole tělesné výchovy a sportu

Asi nelze určit přesně při jakých teplotách už vzít kraťasy a kdy ještě ponechat dlouhé kalhoty. Je to zaprvé velmi individuální, každý běžec je jiný (někdo běhá v dlouhých kalhotách i v létě), a za druhé nezáleží jen na teplotě vzduchu, ale samozřejmě na rychlosti proudění vzduchu, vlhkosti a dalších faktorech – důležitá je tzv. tepelná pohoda sportovce.

O tom, jestli si člověk oblékne krátké kalhoty, rozhodují jeho zkušenosti (jak se cítí /cítil při předchozích bězích nejlépe), ale také např. zdravotní stav kolenních kloubů. Zpravidla kolena, která jsou už lehce poškozená a sportovec již s nimi měl nějaký problém, budou mnohem náchylnější na zimu. Může se tedy stát, že při nedostatečném oblečení budou po doběhu bolet. Také lýtka a achilovky jsou hodně namáhané, a když nejsou dostatečně tepelně chráněny, je větší riziko poranění.

Je obecně pravda, že dolní polovina těla není na zimu tak náchylná, ale zase okolí kloubu není tak kryto vrstvou tuku jako jiné části těla, takže bych je nenechala prochladnout a alespoň kolena, lýtka a kotníky kryla. Současných cca sedm stupňů Celsia je podle mě teplota (a opět je to jen teplota vzduchu), kde bych určitě ještě doporučila dlouhé kalhoty. 

Miroslav Semerád

Bývalý profesionální atlet a trenér vrcholových sportovců, působí na katedře atletiky FTVS

V této souvislosti mě vždy napadá; jaký má k tomu ten člověk motiv, plete si otužování s neuvážeností, nevědomostí nebo výstředností? Pak si říkám: je to jeho věc, ale každopádně do běžecké komunity, a to ani v hobby úrovních v uvedených podmínkách toto oblečení nepatří.

Zvyklostí běžců je většinou šetřit energií všeho druhu včetně výdeje tepelné energie na vyrovnání rozdílu tělesné a venkovní teploty.

Jedinou výjimkou je samozřejmě situace, kdy po rozklusání a rozcvičení následuje pasáž např. intervalového tréninku nebo speciálních běžeckých cvičení, na které běžec odkládá vrchní nebo spodní vrstvu oblečení. 

Pravdou je, že obléci se adekvátně na běh je občas těžké. Musíte trochu sledovat teploměr, než vyběhnete, trochu i odhadovat, pokud se jedná o delší běh s různým profilem nebo nadmořskou výškou.

A i tady platí, že jsou mezi lidmi citelné rozdíly, zde ve vnímání venkovní teploty.

Milan Kůtek

Redaktor běžeckého časopisu RUN, spolupracovník Běžecké školy Miloše Škorpila, autor a propagátor metody nordic running

Hranicí na kalhoty ke kolenům je tak dvanáct stupňů Celsia, při nižších teplotách to zdravé není, hrozí poškození kolen, lýtek, případně achilovek.