6 „pupínků“ na obličeji, které byste neměli zaměňovat

Je to naše výkladní skříň. Proto jsou nemoci kůže obličeje zvláště nepříjemné. Přehled nejčastějších obličejových dermatóz přiblíží, v čem se liší projevy a léčba jednotlivých onemocnění.

1. Akné

Akné je jedním z nejčastějších kožních onemocnění v pubertě, vyskytuje se až u pětadevadesáti procent náctiletých. Stále častěji ale postihuje i ženy a muže ve vyšším věku.

U jednotlivých pacientů se liší závažností projevů. Těžší formy mohou zanechat trvalé, někdy velmi zohyzďující jizvy. Léčbu je nutno zahájit co nejdříve, k dispozici je široká škála účinných přípravků.

Na vzniku akné se podílí celá řada faktorů, tím nejdůležitějším je zvýšený mazotok, proto se objevuje tam, kde je kůže bohatá na mazové žlázy (obličej, horní polovina trupu, oblast ramen a záda). „Dalšími faktory jsou porucha folikulárního rohovění, zmnožení některých bakterií, genetická predispozice, hormony (androgeny), zánět a imunoreakce,“ vyjmenovává dermatoložka Zuzana Nevoralová, vedoucí ambulancí kožního oddělení Nemocnice Jihlava, která je také vedoucí lékařkou Akné poradny v Jihlavě.

Za život se s akné setká skoro každý, rozdíl je ale v závažnosti projevů u jednotlivých osob. V některých případech přetrvává onemocnění do dospělého věku.

Základní na kůži viditelné změny jsou: uzavřené komedony (uhry), otevřené komedony (uhry), papuly (pupínky), pustuly (neštovičky), uzly, cysty a jizvy, někdy přechodně hnědé a růžové plošky po zhojení.

Téměř u každého pacienta je základem léčba kombinovaná, tedy několika přípravky zároveň. Při léčbě je důležitá nejen správná volba přípravků lékařem, ale také trpělivost a dobrá spolupráce ze strany pacienta, eventuálně i jeho rodičů. „První výsledky léčby jsou viditelné většinou až po jednou či dvou měsících léčby, na což je třeba pacienta upozornit,“ říká kožní lékařka. Léčba akné se dělí na léčbu místní, celkovou, fyzikální a chemickou. Nezbytná je i vhodná doplňková léčba akné, tedy správně zvolená lékařská kosmetika. „Při užití nevhodných kosmetických prostředků může dojít naopak k intoleranci léčby a ke špatnému hojení projevů. Přípravků lékařské kosmetiky je celá řada, je nutno vybrat přípravek vhodný pro danou pleť,“ doplňuje dermatoložka.

Vztah jídla a akné je diskutován již více než padesát let. V poslední době byla a je prováděna řada studií zkoumajících závislost stravy a stavu akné. Výsledky nejsou jednoznačné, takže zatím nebylo možno stanovit dietní opatření u akné. Obecně se doporučuje pestrá a zdravá strava s dostatkem vitaminů A a C. Obézní by měli zhubnout. Vždy je vhodné nekouřit.

2. Růžovka

Růžovka neboli rosacea je relativně časté chronické kožní onemocnění, které postihuje především centrální oblasti obličeje (tváře, bradu, nos a čelo).

Je charakterizováno zarudnutím na obličeji (občasným nebo trvalým), přítomností papul (pupínků), pustul (neštoviček), rozšířenými cévkami nebo zmnožením vaziva, někdy také otokem.

Nejčastěji jsou postiženy ženy fototypu II ve věku mezi třiceti a šedesáti lety. „U mužů bývají přítomny závažnější formy se zbytněním tkání. Příčina vzniku choroby není stále plně objasněna,“ říká Zuzana Nevoralová. Velmi důležité jsou provokační faktory. Ty nezpůsobují rosaceu, ale zhoršují její příznaky.

Faktory zhoršující rosaceu

  • UV záření, horké podnebí, horké koupele, emocionální stres
  • kosmetické přípravky obsahující fluoridy, fluorované zubní pasty, dále kosmetika s obsahem alkoholu, acetonu, kyseliny sorbové a abrazivní a peelingové přípravky
  • pikantní, kořeněná a horká jídla a horké nápoje, potraviny s vysokým obsahem histaminu (červené víno, přezrálé sýry, jogurt, pivo, slanina a další)
  • fyzické aktivity spojené s pocením, tlakem, třením, horkou koupelí a saunou
  • některé léky (např. nikotináty, vazodilatancia, některá antihypertenziva, steroidy, některá biologika)

Prvotními příznaky růžovky jsou přechodné návaly horka, později trvalé zarudnutí, pupínky, některé až s neštovičkami, rozšířené cévky. Druhotnými příznaky růžovky jsou štípání a pálení doprovázené olupováním, vyvýšená a zarudlá ložiska, často až květákovitého tvaru (hlavně na nose), suchý vzhled kůže, otok, oční postižení – pálení, svědění, hyperemie spojivek, zánětlivé postižení víček.

Léčba růžovky musí být komplexní. „Zahrnuje základní péči o kůži (vhodné čištění, promazávání pleti, fotoprotekce, make-up i úpravu poruchy kožní bariéry). Při výběru přípravků je nutno pamatovat na vysokou senzitivitu kůže,“ doporučuje lékařka. Nutné je vyloučení možných provokačních faktorů. Samotná terapie je vedena podle přítomnosti jednotlivých projevů růžovky. Například na zarudnutí může lékař doporučit lokální gel, jehož účinek nastupuje do třiceti minut a trvá maximálně dvanáct hodin. K redukci rozšířených cévek lze použít lasery. Řada léků existuje i na pupínky, neštovičky a zbytnění tkání.

Přečtěte si: Rosacea hyzdí tvář i duši


Autor: Vitalia.cz

3. Letuščí nemoc

Vyskytuje se více u žen. Ty jsou postiženy nejčastěji ve věku od pětadvaceti do čtyřiceti let. Objevit se ale může již i u dětí.

Za hlavní příčiny potíží je považován fluor (ten obsahují zubní pasty, ústní vody, vodovodní voda, hormonální masti), kosmetika, voňavé kapesníčky, ale také vousy partnera.

„Jde o drobné růžové papulky na zarudlém podkladě, ojedinělé šupinky, které lehce pálí,“ popisuje dermatoložka.


Autor: Archív Zuzany Nevoralové

Jak napovídá plný název nemoci – periorální dermatitida – projevuje se zejména kolem úst (kromě zhruba centimetru od rtů), ale také u očí.

Nejvhodnější léčba je v první řadě odstranění příčin, dále omývání převařenou vodou a šetrná kosmetika. Podle lékařky tu platí zásada: „Čím méně, tím lépe!“

Ekzémy

Ekzém je povrchní, neinfekční, zánětlivé onemocnění kůže, nejčastěji alergické povahy, vyvolané nejrůznějšími zevními a vnitřními faktory. Má většinou dlouhodobé trvání. Typické je silné svědění kůže.

Jaký vzhled je pro ekzémy typický? U akutního – krátce trvajícího ekzému jsou to drobné pupínky, lékařka přibližuje: „Jde o růžové pupínky konického tvaru upořádané v ´ekzémových hromádkách´, jako špetka soli.“ U chronických (dlouhotrvajících) projevů je typické zhrubění kůže a „šupění“.

Existuje mnoho typů ekzému, podle Zuzany Nevoralové na obličeji je nejčastější kontaktní alergický ekzém, atopický ekzém a seborhoická dermatitida.

Ekzémy možno zaměnit s lupénkou, ta je ale méně častá, spíše nesvědí. Někdy je obtížné odlišit seborhoický a atopický ekzém, atopický výrazně svědí, seborhoický spíše ne.

4. Kontaktní alergický ekzém

Vzniká po kontaktu s látkou, na který je daný člověk „alergický“. Projevuje se pupínky, mokváním, někdy až otoky a svěděním kůže.

Léčba spočívá zejména v odstranění alergenu a v odstranění nespecifického dráždění (mytí, mydlení, zapocení…). Lékař doporučí vhodnou lokální léčbu, při výrazných projevech celkovou léčbu (antihistaminika, kalcium, kortikosteroidy). „Velmi důležité je vyloučení kontaktu s alergenem po celý další život!“ zdůrazňuje MUDr. Nevoralová.

5. Atopický ekzém

Je jednou z nejčastějších kožních chorob, postihuje deset až dvacet procent dětí a asi dvě procenta dospělých. Podkladem je zvláštní druh vrozené alergie, tzv. atopie. „V rodině, eventuálně i u pacienta mohou být přítomny alergický zánět spojivek, senná rýma, astma, kopřivka,“ říká lékařka.

Onemocnění probíhá ve třech fázích:

  1. Kojenecká fáze: začíná ve 2. až 3. měsíci na tvářích, postupně je možná progrese na celou hlavu, krk, trup i končetiny, většinou jde o červené živé plochy, silně svědí.
  2. Dětská fáze: hlavně v loketních a podkolenních jamkách, na zápěstích, na hlavě a krku, projevy jsou spíše chronické, hnědorůžové barvy, zhrubělé, výrazně svědí.
  3. Fáze mladistvých a dospělých: postihuje symetricky obličej, krk, šíji, ramena a horní partie hrudi, loketní a podkolenní jamky, ruce. Projevy jsou spíše chronické, kůže je zhrubělá, silně svědí.

Při léčbě atopického ekzému je důležité poučení pacienta, eventuálně celé rodiny a přijetí obecných opatření.

Opatření při atopickém ekzému

vhodné oblečení, prevence zapocení, vyloučení provokačních faktorů, odstranění nespecifického dráždění (mytí, mydlení, zapocení…), trvalá správná péče o pokožku (olejové sprchy, promazávání), lokální léčba (kortikoidy, lokální imunomodulátory, deriváty dehtu)

K celkové léčbě se používají antihistaminika, prospívá pobyt v lázních, u moře, solné jeskyně, (fototerapie) i psychoterapie.

6. Seborhoická dermatitida

Jde o časté onemocnění neznámého původu. „Zatím známé kofaktory choroby jsou vrozená dispozice, vztah k tvorbě mazu, narušení hormonálních funkcí, změna složení bakteriálního osídlení kůže, výskyt nežádoucích mikroorganismů (Pityrosporrum ovale),“ uvádí dermatoložka.

Nemoc probíhá ve třech fázích:

  1. Fáze kojenecká: začíná ve druhém měsíci, na hlavičce v oblasti kštice, možná generalizace, projevy: růžové plošky s mastnými šupinami.
  2. Fáze dětská: mladší školní věk, jde o bělavá ložiska s šupinkami na krku nebo hrudníku.
  3. Fáze dospělých: lokalizace: vlasy, obočí, řasy, po stranách nosu, mezi lopatkami. Jde o růžové plošky s mastnými šupinami, které většinou nesvědí.

K léčbě se používají zvláčňující krémy, krémy s ureou nebo kyselinou salicylovou, šampony nebo roztoky s antimykotiky, šampony nebo roztoky s dehtem, sírou, sloučeninami zinku, kyselinou salicylovou, kortikoidy, celkově zinek, antimykotika, výjimečně kortikoidy.

Odborná spolupráce:

MUDr. Zuzana Nevoralová, Ph.D.

Absolventka doktorského studia v oboru dermatologie (zaměření na akné) pracuje jako vedoucí ambulancí kožního oddělení Nemocnice Jihlava. V roce 1999 založila a dosud je vedoucí lékařkou Akné poradny v Jihlavě. Vědecký sekretář Nemocnice Jihlava, členka Vědecké rady Nemocnice Jihlava, členka Etické komise Nemocnice Jihlava, tajemník čestné rady JIMEA (Jihlavské medicínské akademie), spoluzakladatelka sekce Akné a obličejové dermatózy České dermatovenerologické společnosti JEP, místopředsedkyně výboru této sekce. Přednesla více než 400 přednášek a publikovala téměř 150 publikací na téma dermatologie, autorka monografie Izotretinoin v praxi.