20 % lidí má problémy se sluncem

Autor: Isifa.cz

Láska ke slunečním paprskům se nám může vymstít. To když se nebudeme mazat nebo vybereme špatný opalovací krém. Máme pro vás tipy, jak se vyhnout alergii a vybrat správný krém.

Jarní sluníčko patří k těm nejvíce očekávaným, ale také k nejrizikovějším. Rozhodně není radno spoléhat na stín při žáru poledního slunce ani na opalovací krémy s nízkým UV faktorem. Na místě je správná ochrana kůže v podobě kvalitního přípravku se širokospektrálními filtry a bez obsahu tuků a emulgátorů. Jinak se můžete třeba i celou dovolenou potýkat s problémy, které vám přivodí alergie na slunce, solární alergie nebo tzv. Mallorca akné. Jak se projevují? Můžeme se jim vyhnout? A proč není na opalovacích přípravcích důležité jen číslo ochranného faktoru? To vše se dozvíte od primářky Dermatovenerologického oddělení FN Motol Aleny Machovcové.

Slunce je zdroj ultrafialového záření, které se rozkládá na UVA, UVB a UVC záření rozdílné vlnové délky. UVA a UVB záření mají delší vlnovou délku než UVC, proto v důsledku jejich působení dochází k akutnímu a chronickému poškození kůže. UVC záření je absorbované ozónovou vrstvou a nedopadá na zemský povrch a kůži.

Je důležité myslet i na to, že UV záření může být blokováno nebo znásobeno klimatologickými faktory. To znamená, že čím vyšší nadmořskou výšku zdoláme, tím intenzivnějšímu záření se vystavíme. Na horách dochází k reflexi UV záření např. od sněhu, u moře zas od písku.

Pětina lidí má problémy se sluncem

Různými fotodermatózami, tedy zvýšenou citlivostí kůže na sluneční záření, dnes trpí kolem dvaceti procent lidí. „Kůže reaguje na sluneční záření různě, tyto reakce dělíme na běžné, kdy se spálíme (nebo také ne, záleží na fototypu pokožky) a na kumulovanou expozici, za kterou stojí většinou UVA záření, ta má za následek předčasné stárnutí kůže. Mezi méně známé patří patologické reakce kůže na běžnou dávku ultrafialového záření, čili je problém v kůži, který tzv. přestřeluje,“ vysvětluje primářka. Jsou vyvolané např. použitím nevhodných kosmetických přípravků, ale i po požití některých léků v kombinaci se slunečním zářením.

Tři nejčastější fotodermatózy

Polymorfní světelná erupce neboli sluneční alergie

Vyskytuje se u citlivých jedinců hned s prvními slunečními paprsky. „Jedná se o nejčastější reakci na slunce, postihuje téměř výhradně mladé ženy. U dětí jí říkáme juvenilní jarní erupce. Nejčastěji ji lokalizujeme na ušních boltcích,“ vysvětluje Alena Machovcová. Ke kožním změnám dochází několik hodin po expozici na slunci. Postižená je však jen kůže vystavená slunečnímu záření. Průvodním znakem je úporné svědění vzniklých papul či papulovezikul, které se mohou shlukovat do ložisek. Obvykle však po několika dnech vymizí. O příčině alergie se spekuluje, jak ale uvádí primářka FN Motol, mohlo by jít o alergickou reakci pozdního typu na antigen, který je aktivován UVA typem záření.

Solární kopřivka

„Jedná se o časnou alergickou reakci, která se projevuje záhy po expozici a má charakter puchýřovitých pupenců – jako když sáhnete na kopřivu. Je to poměrně nepříjemné onemocnění, protože se objevuje jak na osluněné části těla, ale i na té neosluněné,“ říká primářka. Naštěstí se tato alergie nevyskytuje tak často.

Mallorca akné

Svým vzhledem připomíná zapálené pupínky akné, které často vznikají jen při opalování po použití nevhodně zvoleného opalovacího přípravku s obsahem tuků, emulgátorů a mastných olejů atp. Projevuje se zejména v jižních oblastech, kde má slunce větší sílu. Doporučuje se používat fotoprotektivní ochranu ve formě gelu, a to i lidem, kteří na akné trpí.

Jak se vyhnout negativním reakcím na slunce?

  • V případě alergie na slunce používejte ochranné přípravky bez tuků a emulgátorů.
  • Dbejte na ochranu před UVA zářením, které proniká hluboko do kůže a v důsledku toho se snižuje i elasticita kůže a vznikají např. i vrásky.
  • Nevystavujte se přímému slunci, a to obzvláště mezi 11. a 15. hodinou.
  • Noste ochranný oděv – na nezakryté části nanášejte širokospektrální ochranu proti UVA a UVB záření (není důležitá jen výše SP faktoru, který použijete). Pravidelně a v dostatečném množství nanášejte přípravek s vysokým ochranným faktorem.
  • I přesto, že je slunce pod mrakem, nepodceňujte ho. Přes mraky proniká až 90 % UV záření. Pozor si dejte i na stín v exponovaných časech, jízdu v autě nebo práci u okna – sklo propouští kolem třiceti procent UV záření.
  • Pro dospělou osobu se má průměrná spotřeba přípravku sluneční ochrany na celé tělo pohybovat okolo třiceti pěti mililitrů, což představuje přibližně sedm čajových lžiček.
  • Správná výživa může také udělat své, do stravy nezapomeňte zařadit betakaroten.
  • Abychom dosáhli maximální ochrany, doporučuje se nanést přípravek na kůži minimálně dvacet minut před tím, než vůbec půjdeme ven na sluníčko nebo do vody.

Spouštěčem těchto fotodermatóz bývá zejména špatná ochrana před UVA zářením, které má jinou vlnovou délku a není tedy tak energeticky náročné. Jeho intenzita začíná stoupat zhruba kolem osmé hodiny ranní a přetrvává až do sedmnácté. Protože UVA záření na kůži prakticky necítíme, bývá zrádnější než UVB, které cítíme prakticky okamžitě a bývá nejsilnější mezi desátou a patnáctou hodinou.

Před UV zářením bychom pak měli chránit především děti. „U produktů sluneční ochrany pro děti je důležité, aby byly vybaveny UVA a UVB ochranou, pro ty nejmenší pak s fyzikálními UV filtry. UVB filtr výrazně pohlcuje UVB záření, které má na svědomí všem dobře známé zarudnutí kůže. Naopak UVA filtr chrání před potenciálním předčasným stárnutím kůže,“ uvádí Alena Machovcová.

Je SPF 50 k moři málo?

Dle výrobců není problém vytvořit faktor, který by měl ochranný faktor SP 80 nebo 100. Existují ale evropské normativy, které tuto skutečnost neumožňují. Důvod je prozaický, lidé by mohli propadat falešné jistotě z dokonalé ochrany. Koupili by si ochranný faktor SP 100, ráno by se namazali, celý den se koupali a večer by se divili, že jsou spálení. Proč? Protože výše SP faktoru 100 neznačí sto procent ochrany, ale označuje, kolik UV paprsků přípravek propustí k pokožce.

Vybrat správný krém ale není žádná věda. Dobu, kterou chceme strávit při opalování, vydělíme dobou, kterou strávíme na slunci bez známek zčervenání. Výsledkem je vhodný SP faktor, který si máte pořídit pro naše klimatické podmínky.

Příklad:

Kůže mi zčervená už po patnácti minutách na slunci (bez ochrany). Na slunci chci strávit tři hodiny.

180 min/15 min = SPF 12

K moři se odporučuje obvykle ochranný faktor 30 a výše.


Galerie: Chytré hodinky ohlídají dobu opálování
5 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 2. 7. 2014 18:21