11 druhů fazolí: Znáte všechny?

Fazole moc nejíme, protože se dlouho připravují a pak jsme po nich dlouze nafouklí. Ale měli bychom jim dát šanci, jsou velmi zdravé. Všechny druhy.

Lidé se luštěninami zrovna nepřecpávají, na vině je především dlouhá doba přípravy a následná plynatost. Ale protože se dá alespoň částečně eliminovat nakličováním, namáčením či přídavkem majoránky, měli bychom jim dát šanci. Strava bohatá na luštěniny je navíc podle řady vědeckých studií, například univerzity v kanadském Torontu, významnou prevencí proti srdečním onemocněním, diabetu a obezitě. Luštěniny jsou dále bohatým zdrojem rostlinných bílkovin, které tvoří důležitou stavební jednotku svalů a přispívají tak ke snížení krevního tlaku a cholesterolu. Luštěniny obsahují velké množství rozpustné vlákniny, což je úžasná potrava pro střevní mikroflóru.

„Jeden šálek vařených fazolí denně může snížit hladinu LDL cholesterolu až o 20 %, stabilizovat inzulín a krevní cukr, snížit krevní tlak i riziko infarktu. Zajišťuje pravidelný odchod stolice, aktivizuje trávicí trakt. U konzumentů s citlivějším trávením mohou fazole zpočátku vyvolávat plynatost, která postupně mizí, protože časem se tělo dokáže jejich trávení přizpůsobit,“ vyzdvihuje výhody fazolí specialista na zdravý životní styl Milan Merva. Poznejte jedenáct druhů luštěnin a vyberte si ty, které se vám nejvíce zamlouvají.

1. Adzuki

Fazole adzuki pocházejí z Číny a vynikají jemnou oříškovou chutí. Obsahují mnoho bílkovin, fosforu, vápníku a zasytí na delší dobu. Doporučují se při ledvinových onemocněních. Namáčí se na 3 – 4 hodiny a výhodou je, že se voda po namočení nemusí slévat. Vaří se 1 hodinu v tlakovém hrnci.

2. Mungo

Fazole mungo pochází z Indie a pěstuje se v Číně a Thajsku. Je významným zdrojem železa, vitaminů, draslíku, hořčíku a nejčastěji má olivově zelenou nebo červenou barvu. Chutí připomíná zelený hrášek a je dobře stravitelná. Je vhodná k naklíčení, neboť nepodléhá hnilobě či plesnivění. Její chuť vynikne v kombinaci s kari kořením. Namáčí se na 4 – 8 hodin a voda se slévá. Vaří se 10 min v tlakovém hrnci (45 min v normálním hrnci).

3. Bílá

Fazole bílá je plochá fazole s krémovou strukturou a jemnou chutí. Používá se k přípravě různých druhů jídel. Díky své jemné struktuře se výborně hodí na výrobu fazolového pyré. Před uvařením se namáčí na 8 – 12 hodin. Bílá fazole je vhodná na polévky, pomazánky, saláty, zapečení, přílohy apod. Vaří se 20 minut v tlakovém hrnci (1,5 hodiny v normálním hrnci).

4. Purpurová

Velké purpurové fazole jsou po uvaření měkké a mají jemnou neutrální chuť. Ideálně se hodí do míchaných salátů nebo jako zavářka do polévek. Chuť můžeme oživit kořením a bylinkami – bazalkou, majoránkou nebo tymiánem. Purpurovou fazoli namočíme na 4 hodiny do vlažné vody. Vaříme v nové vodě doměkka.

5. Barevná

Vyznačuje se moučnou konzistencí a umožňuje široké využití. „Hodí se skvěle do polévek, salátů, omáček, na zapečení nebo pyré. Barevné fazole dozrávají v červené, hnědé i černé barvě. Při úpravě jim nevadí ostřejší kořenění, a proto jsou ty pravé např. pro přípravu chilli con carne,“ radí Merva.

6. Červená

Pochází ze střední Ameriky, ale pěstuje se i v západní Africe. Je označována i jako „chilli fazole“. Fazole jsou poměrně velké, mají červenou až hnědou barvu. Po uvaření doměkka získávají jemně nasládlou chuť. Výborně se hodí jako příloha k rýžovým a kukuřičným pokrmům. Červené fazole se kombinují s cayenským pepřem nebo pálivou paprikou. Pro urychlení vaření se namáčí na 12 – 24 hodin. Vaříme 1,5 hodiny (nebo 20 minut v tlakovém hrnci).

7. Černá

Černě zbarvená fazole nasládlé chuti zpestří každý salát. Pochází z Jižní Ameriky. Kromě Karibské oblasti se pěstuje v Číně a Thajsku. Černá fazole se výborně hodí do mexické kuchyně. Namáčí se na 8 – 12 hodin a vaří se 1,5 hodiny (v tlakovém hrnci zkrátíme dobu vaření lehce přes 20 minut).

8. Černé oko

Tato fazole krémově bílé barvy je charakteristická skvrnou černé nebo žluté barvy, připomínající oko. Má jemnou neutrální chuť, kterou lze zvýraznit kořením či bylinkami, a obsahuje významné množství kyseliny listové. Díky neutrální chuti ji lze použít do různých druhů pokrmů, obzvláště se hodí do polévek a zeleninových nákypů. Pochází a pěstuje se v Jižní Africe, v současnosti je hlavním dodavatelem Kalifornie. Namáčí se na 8 – 12 hodin, přičemž délka vaření je jedna hodina (v tlakovém hrnci cca patnáct minut.

9. Borlotti

Italské borlotti fazole mají o něco tlustší slupku a lepší chuť. Jsou výborné do salátů, ale i jako přísada do teplé kuchyně. Borlotti fazole pocházejí z Itálie a patří k nejkrásnějším odrůdám fazolí, protože na jejich zrnech se objevuje mramorová textura a pro jejich vzhled bývají často hned po vyloupání z lusků navlékány místo korálů. „Borlotti jsou velmi populární v turecké, portugalské, mexické nebo italské kuchyni, ve které se z nich vaří proslulá polévka minestrone. Mají nasládlou chuť s nádechem, který může někomu připomínat ořechy nebo jedlé kaštany. Po uvaření mají jemnou krémovou texturu, zachovávají si svůj tvar a jsou pevné na skus. V kuchyni se výborně hodí k přípravě salátů, pomazánek, ragú, k dušenému masu, ‚jídel z jednoho hrnce‘, ale především k přípravě vynikajících a sytých toskánských polévek,“ doplnil Merva.

10. Pinto

Fazole pinto je typická svou pikantní moučnou chutí. A proto je velmi oblíbená v Mexiku a USA. Obsahem živin se podobá ostatním fazolím. Často je konzumována ve směsi s rýží zabalená v kukuřičné tortille. Namáčí se na 8 – 12 hodin a pro lepší stravitelnost se doporučuje s bylinkami. Vaří se 1,5 hodiny (v tlakovém hrnci cca 20 minut).

11. Fazole navy

Fazole navy vyniká jemnou chutí. Je také dobrým zdrojem manganu, kyseliny listové a hořčíku. Díky výhodnému poměru obsahu draslíku a sodíku se doporučuje preventivně konzumovat při vysokém krevním tlaku a ateroskleróze. Populární je zejména v USA, ve Velké Británii a ve Francii. Fazole navy můžeme přidávat do polévek, používat do salátu, podávat je zapečené a v kombinaci s olivovým olejem a bylinkami si připravíme lahodnou pomazánku.

„Konzumace fazolí je vhodná v jakoukoli denní dobu. Nedoporučuji je konzumovat pouze před pohybovou aktivitou, neboť můžou vyvolat, pro velký obsah vlákniny, zažívací potíže. Hodí se ovšem jako zdroj rostlinných bílkovin po tréninku a navíc jsou přirozeně bezlepkové,“ vysvětluje Milan Merva.

Odborná spolupráce

Mgr. Milan Merva

Specialista na zdravý životní styl, osobní trenér. Zabývá se oblastí zdravého životního stylu a sportovního i kondičního tréninku. Dlouhodobě se věnuje výživovému poradenství a profesionálnímu trénování.

Zdroj: TZ Menu Gold